Příchod Aleistera Crowleyho do Zlatého úvitu. Allan Bennett - Arthur Machen - Arthur Waite - Paul-Jean Toulet - William Butler Yeats.
První roztržky. 1901: konec první formace Zlatého úsvitu, Mathers odchází.
Crowleyho rituál podle Abramelinovy magie. 8.-10. dubna 1904: Aiwass diktuje poselství Tajných vůdců uveřejněné v Liber AL vel Legis.
Struktura řádu Zlatého úsvitu a Astrum Argenteum.
Aleister Crowley & Zlatý úsvit
V srpnu 1898 se Aleister Crowley při náhodném setkání v hotelové restauraci seznámil s chemikem, metalurgem a alchymistou Julianem Bakerem.
Aleister Crowley, vlastním jménem Edward Alexandr Crowley, se narodil v rodině protestantského kazatele 12. října 1875, v anglickém lázeňském městečku Leamington, v hrabství Warwickshire.
Tedy v témže roce, kdy zemřel francouzský okultista Elifas Lévi a P. B. Randolph, a kdy H. P. Blavatská založila v New Yorku Teosofickou společnost. Prostřednictvím J. Bakera se pak seznámil s okultistou Georgem Cecilem Jonesem (fráter Yehi Aour), který jej představil Samuelu Liddellovi „MacGregor“ Mathersovi, šéfovi hermetického řádu Zlatý úsvit.
18. listopadu 1898 byl zasvěcen a přijat do řádu v Mark Mason's Hall. Byl mu udělen titul Neofyt, přijal řádové jméno fráter Perdurabo (tj. 'Vytrvám až do konce') a plně zaujat novou cestou k poznání, která se mu takto otevřela, opustil bez ukončení studia universitu.
Crowleyho kariéra ve Zlatém úsvitu byla závratně rychlá. Již v prosinci 1898 dosáhl titulu Zelator a v lednu 1899 titulu Theoreticus. Největší Crowleyho výhrou však bylo seznámení s Allanem Bennettem, který byl členem téhož řádu.
Bennett (fráter Volo Noscere), slavný inženýr, jsa chudý jako kostelní myš, se nastěhoval ke Crowleymu do bytu a stal se jeho učitelem. Provedli spolu četné magické operace a experimenty s psychedelickými drogami. Částečně tomu tak bylo kvůli Bennettově astmatu, jemuž pomáhaly zbavit se dušnosti a bronchiálních paroxysmů, a měly samozřejmě navodit i mystické stavy vědomí. K těm samozřejmě došlo, a to nejen vlivem farmakodynamismu drogy, ale i proto, že Bennett byl založen mysticky a ve Zlatém úsvitu podstoupil důležitá magická cvičení.
V únoru 1899 získal Crowley titul Practicus a v květnu Philosophus. V říjnu téhož roku koupil dům v Boleskinu ve Skotsku se záměrem, že o příštích velikonocích zahájí operaci podle rituálu Knihy svaté magie mága Abramelina (Francouzský překlad hebrejského originálu, pocházejícího z roku 1458, objevil Mathers v pařížské Bibliothéque de l'Arsenal.).
V prosinci 1899 byl Crowley přijat do vnitřního kruhu Zlatého úsvitu. Kolem roku 1900 se začínají kontakty mezi Anglií a pevninou množit, díky známosti Arthura Machena (fráter Filus Aquarti), člen Řádu od roku 1899, je v Londýně Paul-Jean Toulet představen Edwardu Arthuru Waiteovi. Waite byl jedním z nejlepších historiků alchymie a specialista na řád Rosikruciánů. Přeložil např. Hermetické museum, což je reprezentativní výbor alchymických traktátů o sofospagyrickém umění; dále to byla Kniha o černé magii, zahrnující rituály a mystéria goetické theurgie, čarodějnictví a infernální nekromancie; a společně s Riderem navrhl tarotové karty, do jejichž symbolů uložil některá tajemství Zlatého úsvitu a napsal k nim knihu Obrázkový klíč k tarotu (poprvé 1910).
16. ledna 1900 udělil Mathers v Paříži v chrámu Ahathoor Crowleymu hodnost Adeptus Minor, proti čemuž se však postavila londýnská část řádu v chrámu Isis-Urania. Od té doby se datují roztržky, které postupně vedly až k rozpadu řádu Zlatého úsvitu, který už tehdy patřil k nejvýznamnějším okultním společnostem. Crowleyho morálka byla nakonec předmětem Mathersova manifestu, v němž rozvážně varoval: „Co neschvaluji, a čemu chci zabránit a budu to trestat, kdykoliv to v řádu zjistím, je pokus o posuzování a vměšování se do soukromého života členů řádu... Soukromý život osoby je záležitostí mezi ním a ní, a mezi jeho nebo jejím Bohem“.
Událost kulminovala ve vytvoření skupiny adeptů, tvořících silnou kombinaci, která prosazovala vyloučení jejich vůdce S.R.M.D. (Mathers). Tehdy se také Florence Farrová (soror S.S.D.D.), jež měla na starosti po několik let chrám Isis-Urania, po dobu, kdy se Mathers zabýval výzkumem v Paříži, rozhodla, že se z různých osobních důvodů vzdá tohoto důležitého úřadu.
16. února 1900 jí Mathers z Paříže napsal, že odmítá přijmout její rezignaci. Domníval se, že zamýšlí „utvořit svazek za účelem oddělení od Řádu s myšlenkou pracovat tajně nebo zjevně pod Sapere Aude (dr. Wynn-Westcott)“. V tomto dopise rovněž vyvolal její údiv tvrzením, že S.A. nebyl nikdy ve styku s fräulein Sprengelovou z Norimberku, ale že „on sám zfalšoval nebo s něčí pomocí zařídil, aby (známá) korespondence mezi ním a ní byla padělána“. Jak se dalo očekávat, byl tento list pro S.S.D.D. velikým překvapením, a tímto obviněním z nepoctivosti a podvodu, namířeným proti S.A. byla zcela omráčena. Po zvážení celé situace, téměř v zoufalém rozpoložení mysli po dobu několika dní, se konečně spojila s S.A. a požádala ho, aby obvinění potvrdil nebo popřel. Hned nato utvořila v Druhém řádu sedmičlennou komisi za účelem prověření uvedených tvrzení. Tato komise žádala Matherse, aby kvůli sobě i řádu předložil důkazy o správnosti svých výroků. Argumentovali, že poněvadž byl řád na autoritě této domnělé korespondence založen, zřítilo by se historické postavení řádu pocházející ze středověkých rosikruciánských pramenů, kdyby se dokázalo její zfalšování. Tento názor byl zcela nesprávný, neboť zatímco S.R.M.D. (Mathers) tvrdil, že S.A. nikdy nebyl ve spojení s S.D.A., nikdy nepopíral, že s ní v trvalém spojení on sám nebyl. Potom následovala rozsáhlá výměna dopisů, která byla shrnuta a vytištěna v podobě dlouhé zprávy. Mathers nakonec odmítl uznat autoritu, či dokonce existenci komise, ani nehodlal předložit důkaz jakéhokoliv druhu, kterým by své tvrzení opodstatnil. Je zbytečné mluvit o tom, že S.A. pravdivost tohoto tvrzení o falzifikaci horlivě popřel, ale odmítl s ním i cokoliv udělat. V roztržce vystupoval Crowley jako zplnomocněnec Matherse. Avšak adepti v Londýně s ním jednoznačně odmítli jednat či ho dokonce uznat. Ve fantastickém rouchu skotského náčelníka v kiltu, s dýkami a kostkovanou vlněnou látkou, s tváří zakrytou těžkou maskou; v takové situaci působilo obtíže, aby ho brali vážně.
První schisma
V téže době se jistá Rose Horosová sblížila s Mathersem, který došel k poznání, že je zasvěcena do vysokého stupně na základě opakování jistého úryvku z konverzace, kterou měl s H. P. Blavatskou. Po nějaké době se Rose Horosová zapletla se svým manželem do procesu, v kterém byli obviněni z „úchylných sexuálních praktik“. Během přelíčení v prosinci roku 1901 byl Zlatý úsvit spojován s pestrou dráhou těchto osob a dostalo se mu nepříjemné a neospravedlnitelné publicity.
V souvislosti se skandálem uvnitř řádu Mathers vyloučil rebely, kteří potom vyvolali rozkol. Druhá verze mluví o tom, že vzbouřenecké křídlo ho, a s ním i půl tuctu přívrženců, s jejichž morální i finanční pomocí pokračoval v chrámu, vypudilo z jeho vlastního řádu. Myšlenka Anny Sprengelové, že skupinová práce v řádu tohoto druhu je uskutečnitelná, se ukázala být v tomto případě mylná. V roce 1901 byl řád ve své zjevné podobě zničen. Mathers byl v čele Zlatého úsvitu nahrazen slavným básníkem Williamem Butlerem Yeatsem, který přijal jméno Frater Daemon est Deus Inversus, a podle skotského zednářského ceremoniálu předsedal zasedáním ve skotské suknici, s černou maskou a se zlatou dýkou u pasu. Yeats si udržel toto prominentní místo v krátkém období let 1900-1, v průběhu mimořádné krize Řádu.
Jako svoje první magické gesto nezávislosti rebelanti změnili název řádu na Stella Matutina. Krátkou dobu byl řízen radou dvanácti, avšak nálada v řádu byla skličující a duch, který začal vzpouru, se nedal jediným úderem vypudit. Nakonec se vzdali jakéhokoliv rysu své reformy a vrátili se k původnímu schématu dosazení třech představitelů, aby je řídili a vedli. Právě to se později nedodržovalo, i když ne úředně, ale v praxi, neboť ve skutečnosti se opět ustavila samovláda, podobná té, které se těšil Mathers. Jako představení byli vybráni frátrové Sub Spe, Finem Respice a Sacramentum Regis. Ti asi rok harmonicky vedli řád Stella Matutina. Potom se z různých důvodů Sacramentum Regis rozhodl rezignovat. Na zasedáních, pořádaných na ustavení jeho nástupce, začaly růst rozpory nejtriviálnějšího charakteru. Skutečně, duch bratrství a moudrosti se vytratil. Vznikla nová trhlina. Jedno křídlo, úplně vyplašené v celé své neschopnosti a strachu z nedávného narušení řádového klidu, připisovalo tento cyklus katastrof okultnímu obsahu řádové nauky, a proto bylo z duchovního hlediska žádoucí celou magickou tradici jako bezcennou zavrhnout. Jejich úmyslem bylo zachovat jistou neurčitost. Další, důležitější skupina, vedená frátery Finem Respice a Sub Spe, vykonávala celé chrámové dílo, více nebo méně se přidržujíc původního plánu Zlatého úsvitu, jak byl uveden v dokumentech napsaných MacGregor Mathersem.
Namísto konsolidovaného bratrstva tak nacházíme nejméně tři skupiny jedinců zaobírajících se praxí obřadního systému Zlatého úsvitu v otevřeném chrámu, zachovávajících, jak nejlépe uměli, tradice magie světla. Byla to zanikající skupina pod vedením Matherse, stále uchovávající původní název Řádu. Měla přízeň chrámů založených před konečným rozpadem ve Spojených státech. F.R. a S.S. vedli chrám Stella Matutina, a pravděpodobně se po nějaké době zase rozdělili, nebo vedli oddělené skupiny, jednu v Londýně, která se nazývala Amonův chrám, a pozdější v Edinburghu, nazývající se Amon-Ra. Osobitý chrám, rovněž v Londýně, vedl fráter Sacramentum Regis, a nazýval se Rekonstruovaný rosikruciánský řád, skupina charakterizovaná výlučnou oddaností křesťanskému mysticismu, jeho rituálům, vypracovaným do mnohomluvných a nekonečných bombastických slavností.
V té době bylo hlavním zájmem všech seriózních členů řádu navázat kontakt se samotnými Tajnými vůdci lidské rasy.
Ke Crowleyho operaci s rituálem podle Abramelinovy magie došlo v roce 1903. Crowley tento rituál vyzkoušel, přepracoval a zveřejnil v knize Liber Samekh (Congressus Cum Daemone) sub figura DCCC. Operaci však ještě před ukončením přerušil, aby se mohl oženit s Rosou Kellyovou, sestrou malíře Geralda Kellyho. V lednu 1904 odjeli novomanželé na svatební cestu na Cejlon a v dubnu se vrátili přes Káhiru do Anglie.
V Káhiře došlo k významné události. Crowley chtěl své manželce ukázat sylfy. Rosa sice žádné sylfy neviděla, ale upadla do transu, v němž se jí zjevil bůh Horus, a Rosa trvala na tom, že jej Crowley musí invokovat. Ten byl zpočátku nedůvěřivý a vyzval Rosu, aby Hóra popsala. Rosa tak učinila a sdělila mu i postup, jak má Hóra volat. Při jedné návštěvě muzea objevili stélu s méně obvyklým vyobrazením Hóra, které však přesně odpovídalo jeho popisu. Vystavený exponát nesl číslo 666.
Crowley invokaci provedl a bylo mu sděleno, že nadchází „Rovnodennost Bohů“. Prostřednictvím Rosy dostal pokyn, aby od 8. do 10. dubna 1904 byl přesně v poledne připraven s tužkou v ruce. Během těchto tří dnů mu entita jménem Aiwass nadiktovala poselství Tajných vůdců, uveřejněné v Liber AL vel Legis (Kniha Zákona, česky HORUS, Brno 1991), která byla pro zasvěcené nejprve vydána soukromě a poté zveřejněna v Equinoxu, sv.I, č.7 a č.10. Podrobnosti této události jsou podány v knize The Equinox of the Gods. Jádrem této knihy bylo sdělení, že nastává nová duchovní epocha ve vývoji lidstva, Nový Aeon, jehož heslem jsou slova:
„Dělej, co ty chceš, ať je cele Zákon.
Láska je zákon, láska pod vůlí“.
Crowley nejprve nevěděl, co si má s tímto textem počít a dokonce jej někam založil. Tato kniha však měla v jeho dalším životě sehrát klíčovou roli.
Mezi oběma tvrdohlavými osobnostmi, jakými Crowley a Mathers byli, nakonec došlo zcela pochopitelně ke sporu. Crowley prohlásil o Mathersovi, že byl posednut démony abramelinské magie nebo zlými osobnostmi, a že ho Tajní vůdci (Superiores Incogniti) neviditelného řádu nominovali na hlavu vnější viditelné organizace. Kolem roku 1904 (někdy se uvádí rok 1907) založil Crowley řád A .'. A .'. (což neznamená „Atlantští Adepti“, jak předpokládal kterýsi hloupý kritik v Occult Review, a jak to také velmi zaujatě a bez důvěrné znalosti tématu chybně interpretoval Karel Weinfurter; nýbrž Argenteum Astrum - Stříbrná hvězda), čímž významově prohloubil řádovou práci i obřadní rituály a oddělil vnější kruh Zlatého úsvitu od vnitřního kruhu Stříbrné hvězdy (viz dále).
V roce 1906 putoval Crowley se svojí ženou a malou dcerkou pouštními oblastmi jižní Číny. Během cesty dokončil Abramelinovu operaci a dosáhl stavu samádhi. V té době psal Crowley svoje encyklopedické kabalistické dílo Liber 777, započaté Allanem Bennettem, a George Cecil Jones, který v té době byl právě velmistrem větve Zlatého úsvitu nezávislé na Mathersovi, mu udělil titul Mistr.
Vydal knihu Konx Om Pax a začal sepisovat inspirované Holy Books of Thelema (Svaté thelemické knihy), kterých napsal celkem čtrnáct a postupně je zveřejnil v časopise Equinox, který od roku 1909 do roku 1913 vycházel půlročně (v březnu a v září) jako oficiální periodikum řádu A .'. A .'.
Na tomto místě je vhodné uvést malou poznámku. Mezi těmito řády existovala tak těsná souvislost, že historii obou řádů vlastně nelze oddělit. G .'. D .'. (angl. The Order of the Golden Dawn, Řád Zlatého úsvitu) je názvem Vnějšího řádu (The Outer Order). O.T.O. znamená Ordo Templi Orientis - Řád východního chrámu nebo Řád východních templářů, a je Druhým řádem. Na stejné úrovni je Předběžný řád R.R. et A.C. - Rubínová Růže & Zlatý Kříž (Roseae Rubeae et Aureae Crucis), který je svým založením vnější manifestací Třetího řádu A .'. A .'., pravým řádem Mistrů a vlastně vyšším, výběrovým stupněm O.T.O. Všechny patří do struktury a systému Velikého Bílého Bratrstva (The Great White Brotherhood). Úplný výklad iniciačních systémů řádů G .'. D .'., O.T.O. a A .'. A .'. se podává v oficiální publikaci One Star In Sight (Jediná hvězda před očima).
Je to velice nenápadná narážka na praktiky užívané německou společností Vril (Světelná lóže), jejichž členové začínali svá cvičení tím, že pozorovali upřeně strukturu jablka rozříznutého vedví. Zasvěcovací systém Zlatého úsvitu obsahoval 6 stupňů, jimiž musel každý uchazeč projít než dosáhl plného zasvěcení a stal se Novým člověkem.
Zasvěcovací systém Zlatého úsvitu
6 stupňů řádu G .'. D .'. :
Ego je přitahováno k solárnímu systému.
Dítě zakouší Zrození.
Člověk zakouší Život.
Zakouší Smrt.
Zakouší svět za Smrtí.
Celý tento cyklus kardinálních bodů je vtahován do anihilace.
Zasvěcovací systém O.T.O.
6 stupňů řádu O.T.O.:
O° (Minerva)
I° (Zasvěcení)
II° (Požehnání)
III° (Modlitba)
IV° (Dokonání nebo Exaltace)
Dokonalé zasvěcení
Všechny stupně Cesty, kromě třetího (II°), se skrývají v událostech, jež je možno popsat jako jednoduché, avšak rozhodující zkušenosti. Všechny další stupně v systému O.T.O. jsou pouze rozpracováním II°.
Zasvěcovací systém Zlatého úsvitu
V řádu G .'. D .'. však mají stupně následující názvy:
Probationer
Neofyt
Zelator
Practicus
Philosophus - článek Dominus Liminis
Zasvěcovací systém R.C.
Navazuje řád R.C. se stupni:
Adeptus Minor
Adeptus Major
Adeptus Exemptus - článek Dítě Abyssu
S ohledem na jeho existenci na Zemi existuje poslední Řád S.S. nebo Řád Hvězdy s uvedenými stupni.
Zasvěcovací systém R.C.
Navazuje řád R.C. se stupni:
Magister Templi
Magus
Ipsissimus
Řád se tak skládá z 11 stupňů a 3 skupin. Existuje zde souvislost s kabalistickým Stromem Života.
3rd part >>
První roztržky. 1901: konec první formace Zlatého úsvitu, Mathers odchází.
Crowleyho rituál podle Abramelinovy magie. 8.-10. dubna 1904: Aiwass diktuje poselství Tajných vůdců uveřejněné v Liber AL vel Legis.
Struktura řádu Zlatého úsvitu a Astrum Argenteum.
Aleister Crowley & Zlatý úsvit
V srpnu 1898 se Aleister Crowley při náhodném setkání v hotelové restauraci seznámil s chemikem, metalurgem a alchymistou Julianem Bakerem.
Aleister Crowley, vlastním jménem Edward Alexandr Crowley, se narodil v rodině protestantského kazatele 12. října 1875, v anglickém lázeňském městečku Leamington, v hrabství Warwickshire.
Tedy v témže roce, kdy zemřel francouzský okultista Elifas Lévi a P. B. Randolph, a kdy H. P. Blavatská založila v New Yorku Teosofickou společnost. Prostřednictvím J. Bakera se pak seznámil s okultistou Georgem Cecilem Jonesem (fráter Yehi Aour), který jej představil Samuelu Liddellovi „MacGregor“ Mathersovi, šéfovi hermetického řádu Zlatý úsvit.
18. listopadu 1898 byl zasvěcen a přijat do řádu v Mark Mason's Hall. Byl mu udělen titul Neofyt, přijal řádové jméno fráter Perdurabo (tj. 'Vytrvám až do konce') a plně zaujat novou cestou k poznání, která se mu takto otevřela, opustil bez ukončení studia universitu.
Crowleyho kariéra ve Zlatém úsvitu byla závratně rychlá. Již v prosinci 1898 dosáhl titulu Zelator a v lednu 1899 titulu Theoreticus. Největší Crowleyho výhrou však bylo seznámení s Allanem Bennettem, který byl členem téhož řádu.
Bennett (fráter Volo Noscere), slavný inženýr, jsa chudý jako kostelní myš, se nastěhoval ke Crowleymu do bytu a stal se jeho učitelem. Provedli spolu četné magické operace a experimenty s psychedelickými drogami. Částečně tomu tak bylo kvůli Bennettově astmatu, jemuž pomáhaly zbavit se dušnosti a bronchiálních paroxysmů, a měly samozřejmě navodit i mystické stavy vědomí. K těm samozřejmě došlo, a to nejen vlivem farmakodynamismu drogy, ale i proto, že Bennett byl založen mysticky a ve Zlatém úsvitu podstoupil důležitá magická cvičení.
V únoru 1899 získal Crowley titul Practicus a v květnu Philosophus. V říjnu téhož roku koupil dům v Boleskinu ve Skotsku se záměrem, že o příštích velikonocích zahájí operaci podle rituálu Knihy svaté magie mága Abramelina (Francouzský překlad hebrejského originálu, pocházejícího z roku 1458, objevil Mathers v pařížské Bibliothéque de l'Arsenal.).
V prosinci 1899 byl Crowley přijat do vnitřního kruhu Zlatého úsvitu. Kolem roku 1900 se začínají kontakty mezi Anglií a pevninou množit, díky známosti Arthura Machena (fráter Filus Aquarti), člen Řádu od roku 1899, je v Londýně Paul-Jean Toulet představen Edwardu Arthuru Waiteovi. Waite byl jedním z nejlepších historiků alchymie a specialista na řád Rosikruciánů. Přeložil např. Hermetické museum, což je reprezentativní výbor alchymických traktátů o sofospagyrickém umění; dále to byla Kniha o černé magii, zahrnující rituály a mystéria goetické theurgie, čarodějnictví a infernální nekromancie; a společně s Riderem navrhl tarotové karty, do jejichž symbolů uložil některá tajemství Zlatého úsvitu a napsal k nim knihu Obrázkový klíč k tarotu (poprvé 1910).
16. ledna 1900 udělil Mathers v Paříži v chrámu Ahathoor Crowleymu hodnost Adeptus Minor, proti čemuž se však postavila londýnská část řádu v chrámu Isis-Urania. Od té doby se datují roztržky, které postupně vedly až k rozpadu řádu Zlatého úsvitu, který už tehdy patřil k nejvýznamnějším okultním společnostem. Crowleyho morálka byla nakonec předmětem Mathersova manifestu, v němž rozvážně varoval: „Co neschvaluji, a čemu chci zabránit a budu to trestat, kdykoliv to v řádu zjistím, je pokus o posuzování a vměšování se do soukromého života členů řádu... Soukromý život osoby je záležitostí mezi ním a ní, a mezi jeho nebo jejím Bohem“.
Událost kulminovala ve vytvoření skupiny adeptů, tvořících silnou kombinaci, která prosazovala vyloučení jejich vůdce S.R.M.D. (Mathers). Tehdy se také Florence Farrová (soror S.S.D.D.), jež měla na starosti po několik let chrám Isis-Urania, po dobu, kdy se Mathers zabýval výzkumem v Paříži, rozhodla, že se z různých osobních důvodů vzdá tohoto důležitého úřadu.
16. února 1900 jí Mathers z Paříže napsal, že odmítá přijmout její rezignaci. Domníval se, že zamýšlí „utvořit svazek za účelem oddělení od Řádu s myšlenkou pracovat tajně nebo zjevně pod Sapere Aude (dr. Wynn-Westcott)“. V tomto dopise rovněž vyvolal její údiv tvrzením, že S.A. nebyl nikdy ve styku s fräulein Sprengelovou z Norimberku, ale že „on sám zfalšoval nebo s něčí pomocí zařídil, aby (známá) korespondence mezi ním a ní byla padělána“. Jak se dalo očekávat, byl tento list pro S.S.D.D. velikým překvapením, a tímto obviněním z nepoctivosti a podvodu, namířeným proti S.A. byla zcela omráčena. Po zvážení celé situace, téměř v zoufalém rozpoložení mysli po dobu několika dní, se konečně spojila s S.A. a požádala ho, aby obvinění potvrdil nebo popřel. Hned nato utvořila v Druhém řádu sedmičlennou komisi za účelem prověření uvedených tvrzení. Tato komise žádala Matherse, aby kvůli sobě i řádu předložil důkazy o správnosti svých výroků. Argumentovali, že poněvadž byl řád na autoritě této domnělé korespondence založen, zřítilo by se historické postavení řádu pocházející ze středověkých rosikruciánských pramenů, kdyby se dokázalo její zfalšování. Tento názor byl zcela nesprávný, neboť zatímco S.R.M.D. (Mathers) tvrdil, že S.A. nikdy nebyl ve spojení s S.D.A., nikdy nepopíral, že s ní v trvalém spojení on sám nebyl. Potom následovala rozsáhlá výměna dopisů, která byla shrnuta a vytištěna v podobě dlouhé zprávy. Mathers nakonec odmítl uznat autoritu, či dokonce existenci komise, ani nehodlal předložit důkaz jakéhokoliv druhu, kterým by své tvrzení opodstatnil. Je zbytečné mluvit o tom, že S.A. pravdivost tohoto tvrzení o falzifikaci horlivě popřel, ale odmítl s ním i cokoliv udělat. V roztržce vystupoval Crowley jako zplnomocněnec Matherse. Avšak adepti v Londýně s ním jednoznačně odmítli jednat či ho dokonce uznat. Ve fantastickém rouchu skotského náčelníka v kiltu, s dýkami a kostkovanou vlněnou látkou, s tváří zakrytou těžkou maskou; v takové situaci působilo obtíže, aby ho brali vážně.
První schisma
V téže době se jistá Rose Horosová sblížila s Mathersem, který došel k poznání, že je zasvěcena do vysokého stupně na základě opakování jistého úryvku z konverzace, kterou měl s H. P. Blavatskou. Po nějaké době se Rose Horosová zapletla se svým manželem do procesu, v kterém byli obviněni z „úchylných sexuálních praktik“. Během přelíčení v prosinci roku 1901 byl Zlatý úsvit spojován s pestrou dráhou těchto osob a dostalo se mu nepříjemné a neospravedlnitelné publicity.
V souvislosti se skandálem uvnitř řádu Mathers vyloučil rebely, kteří potom vyvolali rozkol. Druhá verze mluví o tom, že vzbouřenecké křídlo ho, a s ním i půl tuctu přívrženců, s jejichž morální i finanční pomocí pokračoval v chrámu, vypudilo z jeho vlastního řádu. Myšlenka Anny Sprengelové, že skupinová práce v řádu tohoto druhu je uskutečnitelná, se ukázala být v tomto případě mylná. V roce 1901 byl řád ve své zjevné podobě zničen. Mathers byl v čele Zlatého úsvitu nahrazen slavným básníkem Williamem Butlerem Yeatsem, který přijal jméno Frater Daemon est Deus Inversus, a podle skotského zednářského ceremoniálu předsedal zasedáním ve skotské suknici, s černou maskou a se zlatou dýkou u pasu. Yeats si udržel toto prominentní místo v krátkém období let 1900-1, v průběhu mimořádné krize Řádu.
Jako svoje první magické gesto nezávislosti rebelanti změnili název řádu na Stella Matutina. Krátkou dobu byl řízen radou dvanácti, avšak nálada v řádu byla skličující a duch, který začal vzpouru, se nedal jediným úderem vypudit. Nakonec se vzdali jakéhokoliv rysu své reformy a vrátili se k původnímu schématu dosazení třech představitelů, aby je řídili a vedli. Právě to se později nedodržovalo, i když ne úředně, ale v praxi, neboť ve skutečnosti se opět ustavila samovláda, podobná té, které se těšil Mathers. Jako představení byli vybráni frátrové Sub Spe, Finem Respice a Sacramentum Regis. Ti asi rok harmonicky vedli řád Stella Matutina. Potom se z různých důvodů Sacramentum Regis rozhodl rezignovat. Na zasedáních, pořádaných na ustavení jeho nástupce, začaly růst rozpory nejtriviálnějšího charakteru. Skutečně, duch bratrství a moudrosti se vytratil. Vznikla nová trhlina. Jedno křídlo, úplně vyplašené v celé své neschopnosti a strachu z nedávného narušení řádového klidu, připisovalo tento cyklus katastrof okultnímu obsahu řádové nauky, a proto bylo z duchovního hlediska žádoucí celou magickou tradici jako bezcennou zavrhnout. Jejich úmyslem bylo zachovat jistou neurčitost. Další, důležitější skupina, vedená frátery Finem Respice a Sub Spe, vykonávala celé chrámové dílo, více nebo méně se přidržujíc původního plánu Zlatého úsvitu, jak byl uveden v dokumentech napsaných MacGregor Mathersem.
Namísto konsolidovaného bratrstva tak nacházíme nejméně tři skupiny jedinců zaobírajících se praxí obřadního systému Zlatého úsvitu v otevřeném chrámu, zachovávajících, jak nejlépe uměli, tradice magie světla. Byla to zanikající skupina pod vedením Matherse, stále uchovávající původní název Řádu. Měla přízeň chrámů založených před konečným rozpadem ve Spojených státech. F.R. a S.S. vedli chrám Stella Matutina, a pravděpodobně se po nějaké době zase rozdělili, nebo vedli oddělené skupiny, jednu v Londýně, která se nazývala Amonův chrám, a pozdější v Edinburghu, nazývající se Amon-Ra. Osobitý chrám, rovněž v Londýně, vedl fráter Sacramentum Regis, a nazýval se Rekonstruovaný rosikruciánský řád, skupina charakterizovaná výlučnou oddaností křesťanskému mysticismu, jeho rituálům, vypracovaným do mnohomluvných a nekonečných bombastických slavností.
V té době bylo hlavním zájmem všech seriózních členů řádu navázat kontakt se samotnými Tajnými vůdci lidské rasy.
Ke Crowleyho operaci s rituálem podle Abramelinovy magie došlo v roce 1903. Crowley tento rituál vyzkoušel, přepracoval a zveřejnil v knize Liber Samekh (Congressus Cum Daemone) sub figura DCCC. Operaci však ještě před ukončením přerušil, aby se mohl oženit s Rosou Kellyovou, sestrou malíře Geralda Kellyho. V lednu 1904 odjeli novomanželé na svatební cestu na Cejlon a v dubnu se vrátili přes Káhiru do Anglie.
V Káhiře došlo k významné události. Crowley chtěl své manželce ukázat sylfy. Rosa sice žádné sylfy neviděla, ale upadla do transu, v němž se jí zjevil bůh Horus, a Rosa trvala na tom, že jej Crowley musí invokovat. Ten byl zpočátku nedůvěřivý a vyzval Rosu, aby Hóra popsala. Rosa tak učinila a sdělila mu i postup, jak má Hóra volat. Při jedné návštěvě muzea objevili stélu s méně obvyklým vyobrazením Hóra, které však přesně odpovídalo jeho popisu. Vystavený exponát nesl číslo 666.
Crowley invokaci provedl a bylo mu sděleno, že nadchází „Rovnodennost Bohů“. Prostřednictvím Rosy dostal pokyn, aby od 8. do 10. dubna 1904 byl přesně v poledne připraven s tužkou v ruce. Během těchto tří dnů mu entita jménem Aiwass nadiktovala poselství Tajných vůdců, uveřejněné v Liber AL vel Legis (Kniha Zákona, česky HORUS, Brno 1991), která byla pro zasvěcené nejprve vydána soukromě a poté zveřejněna v Equinoxu, sv.I, č.7 a č.10. Podrobnosti této události jsou podány v knize The Equinox of the Gods. Jádrem této knihy bylo sdělení, že nastává nová duchovní epocha ve vývoji lidstva, Nový Aeon, jehož heslem jsou slova:
„Dělej, co ty chceš, ať je cele Zákon.
Láska je zákon, láska pod vůlí“.
Crowley nejprve nevěděl, co si má s tímto textem počít a dokonce jej někam založil. Tato kniha však měla v jeho dalším životě sehrát klíčovou roli.
Mezi oběma tvrdohlavými osobnostmi, jakými Crowley a Mathers byli, nakonec došlo zcela pochopitelně ke sporu. Crowley prohlásil o Mathersovi, že byl posednut démony abramelinské magie nebo zlými osobnostmi, a že ho Tajní vůdci (Superiores Incogniti) neviditelného řádu nominovali na hlavu vnější viditelné organizace. Kolem roku 1904 (někdy se uvádí rok 1907) založil Crowley řád A .'. A .'. (což neznamená „Atlantští Adepti“, jak předpokládal kterýsi hloupý kritik v Occult Review, a jak to také velmi zaujatě a bez důvěrné znalosti tématu chybně interpretoval Karel Weinfurter; nýbrž Argenteum Astrum - Stříbrná hvězda), čímž významově prohloubil řádovou práci i obřadní rituály a oddělil vnější kruh Zlatého úsvitu od vnitřního kruhu Stříbrné hvězdy (viz dále).
V roce 1906 putoval Crowley se svojí ženou a malou dcerkou pouštními oblastmi jižní Číny. Během cesty dokončil Abramelinovu operaci a dosáhl stavu samádhi. V té době psal Crowley svoje encyklopedické kabalistické dílo Liber 777, započaté Allanem Bennettem, a George Cecil Jones, který v té době byl právě velmistrem větve Zlatého úsvitu nezávislé na Mathersovi, mu udělil titul Mistr.
Vydal knihu Konx Om Pax a začal sepisovat inspirované Holy Books of Thelema (Svaté thelemické knihy), kterých napsal celkem čtrnáct a postupně je zveřejnil v časopise Equinox, který od roku 1909 do roku 1913 vycházel půlročně (v březnu a v září) jako oficiální periodikum řádu A .'. A .'.
Na tomto místě je vhodné uvést malou poznámku. Mezi těmito řády existovala tak těsná souvislost, že historii obou řádů vlastně nelze oddělit. G .'. D .'. (angl. The Order of the Golden Dawn, Řád Zlatého úsvitu) je názvem Vnějšího řádu (The Outer Order). O.T.O. znamená Ordo Templi Orientis - Řád východního chrámu nebo Řád východních templářů, a je Druhým řádem. Na stejné úrovni je Předběžný řád R.R. et A.C. - Rubínová Růže & Zlatý Kříž (Roseae Rubeae et Aureae Crucis), který je svým založením vnější manifestací Třetího řádu A .'. A .'., pravým řádem Mistrů a vlastně vyšším, výběrovým stupněm O.T.O. Všechny patří do struktury a systému Velikého Bílého Bratrstva (The Great White Brotherhood). Úplný výklad iniciačních systémů řádů G .'. D .'., O.T.O. a A .'. A .'. se podává v oficiální publikaci One Star In Sight (Jediná hvězda před očima).
Je to velice nenápadná narážka na praktiky užívané německou společností Vril (Světelná lóže), jejichž členové začínali svá cvičení tím, že pozorovali upřeně strukturu jablka rozříznutého vedví. Zasvěcovací systém Zlatého úsvitu obsahoval 6 stupňů, jimiž musel každý uchazeč projít než dosáhl plného zasvěcení a stal se Novým člověkem.
Zasvěcovací systém Zlatého úsvitu
6 stupňů řádu G .'. D .'. :
Ego je přitahováno k solárnímu systému.
Dítě zakouší Zrození.
Člověk zakouší Život.
Zakouší Smrt.
Zakouší svět za Smrtí.
Celý tento cyklus kardinálních bodů je vtahován do anihilace.
Zasvěcovací systém O.T.O.
6 stupňů řádu O.T.O.:
O° (Minerva)
I° (Zasvěcení)
II° (Požehnání)
III° (Modlitba)
IV° (Dokonání nebo Exaltace)
Dokonalé zasvěcení
Všechny stupně Cesty, kromě třetího (II°), se skrývají v událostech, jež je možno popsat jako jednoduché, avšak rozhodující zkušenosti. Všechny další stupně v systému O.T.O. jsou pouze rozpracováním II°.
Zasvěcovací systém Zlatého úsvitu
V řádu G .'. D .'. však mají stupně následující názvy:
Probationer
Neofyt
Zelator
Practicus
Philosophus - článek Dominus Liminis
Zasvěcovací systém R.C.
Navazuje řád R.C. se stupni:
Adeptus Minor
Adeptus Major
Adeptus Exemptus - článek Dítě Abyssu
S ohledem na jeho existenci na Zemi existuje poslední Řád S.S. nebo Řád Hvězdy s uvedenými stupni.
Zasvěcovací systém R.C.
Navazuje řád R.C. se stupni:
Magister Templi
Magus
Ipsissimus
Řád se tak skládá z 11 stupňů a 3 skupin. Existuje zde souvislost s kabalistickým Stromem Života.
3rd part >>
História Zlatého Úsvitu 2
