Uprostřed krásné a romantické Dubské pahorkatiny (nedaleko Mělníka) stojí hrad Houska. I když dnes můžete vidět jenom torso kdysi majestátného hradu, staré plány napovídají, že šlo o velmi rozsáhlou stavbu. V legendách a pověstech se traduje, že se ve sklepeních starého hradu nachází brána do samotného pekla.
Hrad k ničemu?
Hrad Houska, údajně jeden z nejstarších českých hradů, stojí v místě, které nemá ze strategického hlediska žádný význam. Nestojí poblíž žádné zemské stezky, nebyl hradem královským, neplnil ani funkci hraničního hradu, byl postaven v naprosto pusté krajině a navíc bez dostupného zdroje vody. Neexistuje žádný důvod, proč měl být.
Na rozdíl od ostatních hradů není postaven tak, aby se bránil nájezdníkům a oblehatelům, zkrátka proti nebezpečí přicházejícímu zvenčí, ale aby co nejlépe střežil něco uvnitř. Tomu napovídalo i rozmístění dnes už neexistujících věží, které byly postaveny ve vnitřním areálu hradu.
Sami archeologové potvrzují, že stavba a důvody proč byl hrad Houska vystavěn, patří dosud k nevyjasněným historickým otazníkům.
Tajemství starých kronik
Staré kronikářské zápisy potvrzují výjimečnost Housky: odedávna zde konali službu nejlepší páni z celé české země. Proč asi elita sloužila právě na hradě údajně tak bezvýznamném? Kronikáři dále naznačují, že se zde střežilo ,,něco", co se nesmělo dostat ven. Vodítkem by snad mohla být legenda tvrdící, ve skále, na níž hrad stojí, je průrva vedoucí až do pekla.
Václav Hájek z Libočan ve své České kronice zmiňuje, že nedaleko hradu byla nalezena v jedné skále obrovská díra, v níž přebývalo veliké množství duchů a démonů, kteří škodili lidem i zvířatům. Tito démoni vypadali tak strašlivě, že se lidé báli k tomu místu jen přiblížit...
Jiná z legend vypráví příběh vězně, který se za odpuštění trestu podvolil prozkoumat hradní studnu, z níž se ozývaly strašidelné skřeky a vycházel smrdutý kouř. Když vězně ze studny vytáhli, měl vlasy šedivé hrůzou a pomátl se na rozumu. Co ve studni viděl, nikomu neřekl...
Českolipský novinář a publicista, Milan Doležal, se domnívá, že právě nad skalní průrvou popisovanou kronikářem Hájkem z Libočan, byla postavena hradní kaple. Celý hradní komplex by pak plnil funkci jakési gigantické zátky proti zlu. Ostatně na podobných ,,zlých“ místech vyrostla celá řada církevních staveb.
,,Je zvláštní, že stěny hradní kaple jsou porostlé lišejníkem a neustále vlhké i za toho nejparnějšího léta, stěny sousedních místnostní jsou absurdně suché. To by mohlo naznačovat přítomnost podzemních prostor pod kaplí,“ říká Milan Doležal.
Záhada hradu je stále živá
Možná, že se vám zdají obavy středověkého člověka před peklem neopodstatněné. Nenechte se však mýlit, tajemství hradu je živé až do dnešních dnů. Plzeňská psychotronička, která se výzkumem hradu intenzivně zabývala, objevila v okolí hradu zvláštní místa, která označila jako přestupové body do jiné dimenze.
Další senzibil, ing. Šimon, potvrdil pod podlahou hradní kaple vstup do podzemí. V hradním sklepení navíc cítil silně negativní energii: ,,Jako by se tu stala vražda.“ Stejné pocity zažívá i celá řada návštěvníků hradu. Podle slov místní průvodkyně, se celé řadě návštěvníků udělá i špatně.
Zní to jako sci-fi, ale návštěvníci hradu skutečně popisují prapodivné věci. Velmi častým je zjevení podivného muže v černém, který bloudí za měsíčních nocí opuštěnými komnatami. Potkat jej můžete, zvláště za bouřky, i v blízkém okolí hradu. Je snad černý přízrak mlčenlivým strážcem hradního tajemství?
Odvážlivci, kteří se rozhodli na hradě přespat, slyšeli kroky a praskání parket bez zjevné příčiny, podivný lomoz a rány.
Zdánlivě opuštěný a pustý hrad dosud svá tajemství nevydal. Snad o něm něco věděla skupina esesáků, která si za druhé světové války zvolila Housku za své sídlo.
Podle pamětníků měli mít na Housce knihovnu, která obsahovala svazky vázané v lidské kůži! Jakoby zlo přitahovalo zase zlo.
Nevíme, archivy z té doby jsou nenávratně ztraceny. Pokud byste se rozhodli odhalit tajemství pekelného hradu, možná, že byste měli být opatrní. Ďábel totiž nikdy nespí!
Tajná místnost
Při rekonstrukcích probíhajících v přízemí objektu byla objevena zasypaná místnost s oknem ve skále. V plánech není zanesena a ani pisatelé knih se o ni nezmiňují. Nikdo tedy neví, k čemu sloužila a kdy vznikla. Na záhadě již pracuje tým historiků a archeologů, ti se ale nemohou stále shodnout.
Hrad k ničemu?
Hrad Houska, údajně jeden z nejstarších českých hradů, stojí v místě, které nemá ze strategického hlediska žádný význam. Nestojí poblíž žádné zemské stezky, nebyl hradem královským, neplnil ani funkci hraničního hradu, byl postaven v naprosto pusté krajině a navíc bez dostupného zdroje vody. Neexistuje žádný důvod, proč měl být.
Na rozdíl od ostatních hradů není postaven tak, aby se bránil nájezdníkům a oblehatelům, zkrátka proti nebezpečí přicházejícímu zvenčí, ale aby co nejlépe střežil něco uvnitř. Tomu napovídalo i rozmístění dnes už neexistujících věží, které byly postaveny ve vnitřním areálu hradu.
Sami archeologové potvrzují, že stavba a důvody proč byl hrad Houska vystavěn, patří dosud k nevyjasněným historickým otazníkům.
Tajemství starých kronik
Staré kronikářské zápisy potvrzují výjimečnost Housky: odedávna zde konali službu nejlepší páni z celé české země. Proč asi elita sloužila právě na hradě údajně tak bezvýznamném? Kronikáři dále naznačují, že se zde střežilo ,,něco", co se nesmělo dostat ven. Vodítkem by snad mohla být legenda tvrdící, ve skále, na níž hrad stojí, je průrva vedoucí až do pekla.
Václav Hájek z Libočan ve své České kronice zmiňuje, že nedaleko hradu byla nalezena v jedné skále obrovská díra, v níž přebývalo veliké množství duchů a démonů, kteří škodili lidem i zvířatům. Tito démoni vypadali tak strašlivě, že se lidé báli k tomu místu jen přiblížit...
Jiná z legend vypráví příběh vězně, který se za odpuštění trestu podvolil prozkoumat hradní studnu, z níž se ozývaly strašidelné skřeky a vycházel smrdutý kouř. Když vězně ze studny vytáhli, měl vlasy šedivé hrůzou a pomátl se na rozumu. Co ve studni viděl, nikomu neřekl...
Českolipský novinář a publicista, Milan Doležal, se domnívá, že právě nad skalní průrvou popisovanou kronikářem Hájkem z Libočan, byla postavena hradní kaple. Celý hradní komplex by pak plnil funkci jakési gigantické zátky proti zlu. Ostatně na podobných ,,zlých“ místech vyrostla celá řada církevních staveb.
,,Je zvláštní, že stěny hradní kaple jsou porostlé lišejníkem a neustále vlhké i za toho nejparnějšího léta, stěny sousedních místnostní jsou absurdně suché. To by mohlo naznačovat přítomnost podzemních prostor pod kaplí,“ říká Milan Doležal.
Záhada hradu je stále živá
Možná, že se vám zdají obavy středověkého člověka před peklem neopodstatněné. Nenechte se však mýlit, tajemství hradu je živé až do dnešních dnů. Plzeňská psychotronička, která se výzkumem hradu intenzivně zabývala, objevila v okolí hradu zvláštní místa, která označila jako přestupové body do jiné dimenze.
Další senzibil, ing. Šimon, potvrdil pod podlahou hradní kaple vstup do podzemí. V hradním sklepení navíc cítil silně negativní energii: ,,Jako by se tu stala vražda.“ Stejné pocity zažívá i celá řada návštěvníků hradu. Podle slov místní průvodkyně, se celé řadě návštěvníků udělá i špatně.
Zní to jako sci-fi, ale návštěvníci hradu skutečně popisují prapodivné věci. Velmi častým je zjevení podivného muže v černém, který bloudí za měsíčních nocí opuštěnými komnatami. Potkat jej můžete, zvláště za bouřky, i v blízkém okolí hradu. Je snad černý přízrak mlčenlivým strážcem hradního tajemství?
Odvážlivci, kteří se rozhodli na hradě přespat, slyšeli kroky a praskání parket bez zjevné příčiny, podivný lomoz a rány.
Zdánlivě opuštěný a pustý hrad dosud svá tajemství nevydal. Snad o něm něco věděla skupina esesáků, která si za druhé světové války zvolila Housku za své sídlo.
Podle pamětníků měli mít na Housce knihovnu, která obsahovala svazky vázané v lidské kůži! Jakoby zlo přitahovalo zase zlo.
Nevíme, archivy z té doby jsou nenávratně ztraceny. Pokud byste se rozhodli odhalit tajemství pekelného hradu, možná, že byste měli být opatrní. Ďábel totiž nikdy nespí!
Tajná místnost
Při rekonstrukcích probíhajících v přízemí objektu byla objevena zasypaná místnost s oknem ve skále. V plánech není zanesena a ani pisatelé knih se o ni nezmiňují. Nikdo tedy neví, k čemu sloužila a kdy vznikla. Na záhadě již pracuje tým historiků a archeologů, ti se ale nemohou stále shodnout.
Hrad Houska
