[home] [interviews] [reviews] [news] [stories] [about us] [beyond the veil] [contact]
Zvrátené priority
Sú kapely, ktoré sa debutom príliš nevypracujú, potrebujú sa prirodzene dostať na určitú úroveň a neskôr sa z nich stane dajme tomu kultová kapela, ale sú aj kapely, ktoré dokážu poriadne udrieť na strunu hneď od začiatku, povedal by som, že prípad MINDWORK je skôr tou druhou variantou, dôkazom toho je CD „Into The Swirl“. Pražská štvorka zatiaľ príliš nerozvírila hladiny domácich vôd, ale to sa dá pochopiť z hľadiska slabšej distribúcie, myslím, že ak vydajú druhý album, ich meno stúpne na váhe. Na tomto mieste si môžete prečítať rozhovor s MINDWORK, konkrétne s jej troma členmi, myslím, že rozhovor sa celkom podaril, posúďte sami…


Zdravím osadenstvo MINDWORK, čo sa momentálne deje vo vašich radách? Na čo sa hlavne teraz sústreďujete?
Martin: Zdravím Necrosphere, po kratší dovolené se opět stýkáme ve zkušebně a sehráváme se na podzimní koncerty, kterých bude požehnaně. Mimo to už také tvoříme nový materiál, který se bude od dosavadní tvorby značně lišit. Toť v krátkosti naše nynější priority.
Adam: Zdravím Tebe i čtenáře Necrosphere. Momentálně (26.srpna) máme kapelní dovolenou až do půli příštího týdne. To však neznamená, že bychom nic nedělali. Pokud vím, tak Martin pilně píše a já se také snažím něco vypotit. Příští týden začneme zkoušet, protože na podzim nás čeká asi 15 koncertů, takže musíme být připraveni.
Morbo: Momentálně tak trochu odpočíváme a nabíráme síly před řadou koncertů, které nás čekají ve čtvrtém kvartálu tohoto roku. Zároveň se probíráme novými nápady, abychom taky dali do kupy nějakou novou věc.




















Hneď na úvod vám musím vzdať poctu za hudbu ktorú hráte, už dlho som čakal na kapelu, ktorá zahrá excelentný technický DM tak, ako ho definovali začiatkom 90tych rokov niektoré kapely, hlavne z Floridy a Holandska, bez zbytočných brutálnych prvkov. Tento štýl sa vykryštalizoval hneď na začiatku ako ste začali skladať prvú skladbu alebo to malo svoju postupnosť?
Martin: Říká se, že nic nespadne z holého nebe a to je samozřejmě i náš případ. Slabost pro technicky náročnější muziku jsem měl již od dob mých muzikantských začátků, avšak uplatnit ji v mých vlastních nápadech pár let zabralo.
Co se týká našeho současného materiálu, část ho vznikla již za dob mého působení v již neexistující kapele Arawen a zbytek se tvořil průběžně v rámci existence Mindwork.
Před nahráváním našeho debutového CD „Into The Swirl“ navíc většina skladeb prošla menšími či většími úpravami, převážně aranžérského rázu.
Adam: Děkuji za slova chvály. Člověka vždy potěší, když se někomu líbí to, co dělá. Řekl bych, že náš styl byl v podstatě od počátku daný, ale snažíme se ho rozvíjet.


V čom vidíš hlavný dôvod, že dnešné technické DM súbory sa snažia pridať do svojej hudby aj brutalitu? Vy sa sústreďujete predovšetkým na kompozíciu skladieb, technickú vyspelosť a cit.
Martin: Nejsem si jist, mohlo by to být z části způsobeno servery typu YouTube, kde se muzikanti hecují jak rychle umí hrát. Na druhou stranu, brutalita k death metalu neodmyslitelně patřila vždy, takže na tom nevidím nic zvláštního.
Adam: K první části tvé otázky: Myslím si,  že hlavním důvodem je prolínání jednotlivých stylů do sebe. Pakliže kapela umí zařadit tebou zmíněnou brutalitu do svých kompozic, tak na tom nevidím nic špatného. Vše je otázkou citu pro kompozici, vlivů a vkusu. S druhou částí tvé otázky v podstatě souhlasím. Jen bych rád dodal, že technika pro nás není cíl, ale prostředek. Samotná technika bez citu a emocí by byla k ničemu.
Morbo: Smysl death metalu byla už od samého počátku co největší agrese - co největší nářez. Některé kapely posouvaly laťku brutality dál a dál a jiné se zas zaměřovaly na rafinovanější a posluchačsky náročnější skladby. Bylo jen otázkou času, než někdo přijme výzvu a pokusí se spojit oba směry do jednoho. Tím vznikl samostatný žánr a jeho zástupci pochopitelně zas chtějí posouvat laťku. My osobně to moc neřešíme. Děláme si prostě svojí muziku tak, jak ji cítíme.


Je počuť, že vaša hra je na vysokej úrovni a zoberiete medzi seba len zdatných kreatívnych hudobníkov. Ako ste sa našli že ste si sadli po všetkých stránkach, ktoré MINDWORK potrebuje? Našli sa aj adepti, ktorí neprešli?
Martin: Naštěstí se o žádné zdlouhavé hledání nejednalo. Prakticky všichni jsme se již nějakou dobu znali, ať už z kultovního hostince Error nebo i ze společných koncertů našich předchozích kapel. 3/4 z nás se po sléze sešli v prog-metalových Deafening Silence a odtud to byl k Mindwork již jen krůček v podobě nalezení vhodného kandidáta na post bubeníka.
Na tomto postu se skutečně pár adeptů, kteří „neprošli“ našlo, ale netrvalo dlouho a do kapely přišel Filip, který s námi hraje dodnes. 
Adam: S Martinem a Davidem jsme hráli v progresivně melodicko metalové kapele Deafening Silence. Po jejím rozpadu jsme nějaký čas hráli každý v jiné kapele. Poté, co Martin opustil kapelu Arawen, oslovil mě a Davida s tím, že zakládá kapelu. Netrvalo dlouho a měli jsme nazkoušené 3 skladby z Martinova šuplíku s automatickým bubeníkem. Před nástupem Morba jsme zkusili jednoho kandidáta na post bubeníka, se kterým to nevyšlo. Chvíli na to jsme kontaktovali Morba, ten přišel na zkoušku a uměl Inner Consciousness. Tím bylo vymalováno a vznikli Mindwork.


Ako vznikal váš debut "Into The Swirl"? Sú na ňom aj skladby ktoré sa zrodili behom pár dní a iné ktoré sa skladali mesiace? Myslíš, že vaše skladby sú vyvážené tak, že majú rovnakú úroveň technických prvkov?
Martin: Jak jsem již nepřímo zmínil, některé skladby z „Into The Swirl“ vznikali ještě před vznikem samotné kapely. Doba tvůrčího procesu u jednotlivých skladeb se opravdu značně lišila.Například instrumentálku „Freedom Of Mentality“ jsem skládal zhruba dva měsíce, kdežto předposlední skladba „Twisted Priorities“ byla hotová za víkend.
Co se týče vyváženosti, asi bych jí neanalyzoval z hlediska technických prvků, ale z hlediska celkové koncepce nahrávky. A v tomto směru se nám, myslím, povedlo uspět.
Adam: Některé skladby na „Into The Swirl“ měl Martin napsané před založením Mindwork. Jiné dopsal časem.
Na otázku jak dlouho skladby vznikali, ti nejlépe odpoví on. Myslím, že technická náročnost skladeb má mírně vzrůstající tendenci. To je podle mě velmi dobrý směr, protože mě jako hudebníka nutí neustále se zlepšovat a mohu tak posluchačům přednést repertoár kvalitněji.
Morbo: Já vlastně ani sám nevím, co jsou to „technické prvky“. (smích) Debut mi ale přijde jako vyvážená kolekce po všech stránkách.


Na ktorú skladbu ste najviac hrdí?
Martin: Těžko říct, zpravidla na tu nejnovější. Ale i to časem přejde :).
Adam: Na to se těžko odpovídá. Napíši 2 skladby, které se mě osobně nejvíce líbí. Jsou jimi Twisted Priorities a On The Path To Oblivion.
Morbo: Já osobně na všechny. Jsem hrdý na album jakožto celek. Vždy, když přemýšlím, která píseň je vlastně můj absolutní favorit, zjistím, že se nemůžu rozhodnout mezi minimálně polovinou alba, takže to nakonec vždycky vzdám.


Na čo najviac dbáte pri skladaní skladieb? Čo musí skladba všetko obsahovať, aby ste boli spokojní všetci štyria a mohla ísť na CD?
Martin: Pokud budu mluvit za sebe, tak mě nejvíc záleží na tom, aby mě bavila hrát. S tím souvisí kompatibilita a zároveň členitost skladby, kvalitní text atd. Na druhou stranu, když skládám, nikdy si neříkám, co všechno musí daná skladba obsahovat. Prostě to nějak samo vyplyne.
Výběr songů na CD rozhodně nebyl takové dilema, jaké si možná představuješ. Jednoduše jsme vzali celý náš dosavadní repertoár a nahráli jej (i přes mé výhrady ohledně jednoho nejmenovaného songu).
Adam: Zde ti odpovím pouze na otázku skládání basových partů. Když Martin napsal skladbu, kde nebyly basové linky, tak jsem je psal já. Pak jsme je spolu upravovali tak, aby nám oběma vyhovovaly. Basová linka musí být napsána rytmicky s bicími (v našem případě hodně skládáme basu ,,na kopák“) a dále by měla obohacovat skladbu harmonicky tak, aby té skladbě dala jakousi přidanou hodnotu, kterou posluchač objeví při několikerém pozorném poslechu. Velmi rád využívám při psaní basových partů tzv. walking bass ale to už zabíhám do přílišných podrobností. Psát basu unisono s kytarami je podle mě mrhání harmonií, i když přiznávám, že v úderných pasážích má unisono své opodstatnění.


Dočkáme sa niekedy u MINDWORK aj inštrumentálnej skladby, alebo skladby, ktorá prekročí dlhšiu minutáž ako tomu býva u progresívnych kapiel? Alebo ešte jedna možnosť, skladba o dĺžke celého albumu?
Martin: Instrumentální skladby jste se již dočkali, a to v podobě „Freedom Of Mentality“. Navíc v připravovaném materiálu budou nejspíše instrumentálky zastoupeny ještě frekventovaněji.
Ohledně delší minutáže ti teď nejsem schopen odpovědět, ale rozhodně to nevylučuji.
Adam: Instrumentální skladbu už najdeš na ,,Into The Swirl“. Je jí Freedom Of Mentality. Ostatní je ve hvězdách.
Morbo: Instrumentální skladba je přece už na „Into The Swirl“. (smích)


Ktoré albumy považujete z Rock / Metalovej scény za najvydarenejšie? Odkiaľ pochádza inšpirácia pre MINDWORK? Počúva niekto z vás aj iné odrody hudby ako Fusion alebo Jazz, keďže sa u vás sem tam vyskytnú náznaky takýchto vecí?
Martin: Odpověď na tuto otázku považuji na tolik obsáhlou, že její rozebrání bych viděl na posezení u piva v nějakém útulném hostinci (samozřejmě by tam museli točit Pilsner Urquell).
Asi nikoho nepřekvapí, že naše kapela je inspirována legendami typu Death, Cynic, Atheist a jiných. S fusion a jazzem jsi se trefil, u mě bodují např. Tribal Tech, Allan Holdsworth, Miles Davis, Return To Forever, Mahavishnu Orchestra a další.
Adam: Opět velmi těžká otázka.  Nevím kde začít, protože rockovou/metalovou hudbu poslouchám už více jak 10 let. Doufám, že nevyzní příliš fádně, když napíši, že nejvydařenější alba, vznikla v 70. tých a 80. tých letech pod hlavičkou Black Sabbath, Deep Purple a Iron Maiden. Toto jsou kapely, které mě přinutily vzít do ruky basu a začít hrát. Jejich tvorba mě hluboce zasáhla. Až poté jsem začal poslouchat Panteru, Megadeth a ostatní tvrdé kapely. Od tud už je jenom krůček k progresivním kapelám, které se vyskytly na přelomu 80. tých a 90. tých let - Death, Cynic, Atheist a trochu později Cryptopsy. Dnes samozřejmě poslouchám opět něco jiného a asi tě nezarazí, když zmíním např. The Faceless. Můj vkus se neustále vyvíjí, ale tyto kapely, které jsem uvedl mě baví pořád.
Pokud jde o jazz a fusion, má odpověď bude kladná. Všichni z kapely posloucháme jazz v nejrůznějších jeho podobách. Já mám rád Chicka Coreu a jeho tria, Johna Mclaughlina, Ala Dimeolu,  Marcuse Millera, Jaca Pastoria, Dave Hollanda a jim podobné. Martin s Morbem poslední dobou hodně sjíždí Exivious, a spoustu dalších věcí, každý dle svého výběru.
Morbo: Tak zrovna jazz a hlavně fusion já osobně naprosto zbožňuji. Ale každý z nás poslouchá i jiné styly než rock a metal.


Momentálne ste pod Shindy prod., ako ste spokojní s jeho prácou? Musím sa priznať, že o existencii MINDWORK som nemal poňatia pokiaľ som vás nevidel v Madhouse, myslím, že tu na Slovensku ste ešte dosť neznáma kapela. Ako je to u vás v Čechách? Myslíš, že propagácia je dostatočná?
Martin: Popravdě řečeno, naší spolupráci se Shindym jsme si představovali trochu jinak.
Zhruba po půl roce je propagace naší kapely z jeho strany téměř nulová, troufám si tvrdit, že kdybychom si CD vydali sami, jsme přesně tam, kde teď. Nemyslím si však, že situace u jiných českých vydavatelů bude odlišná. Na jednu stranu to chápu, kdo by chtěl cpát peníze do mladé neznámé kapely, tím spíš, když výhled na případný prodej jejích budoucích nahrávek je značně omezen stahováním hudby z internetu.
Nicméně, pokud budeme chtít v budoucnu opravdu prorazit, nezbyde nám, než natočit kvalitní materiál a jít s kůží na zahraniční trh.
Adam: Od spolupráce se Shindym jsem očekával daleko víc. V podstatě si všechno děláme a zařizujeme sami. Souhlasím s tebou v tom, že na Slovensku jsme neznámá kapela, i když některé slovenské kapely o nás ví a třeba v budoucnosti navážeme spolupráci. V Čechách je to trochu lepší. Jsem přesvědčen o tom, že by nám lepší propagace prospěla. Ale nejlepší propagace jsou koncerty, takže uvidíme, jak se bude situace vyvíjet po podzimním koncertním zápřahu.
Morbo: Propagace není nikdy dostatečná. (smích)


Máte za sebou už nejaké živé vystúpenia a predskakovali ste dokonca pred vašimi veľkými favoritmi CYNIC tu v Košiciach, aký to bol pocit? Stretli ste sa aj osobne s CYNIC? Ako reagovali na vašu hudbu, keďže ste štýlovo veľmi príbuzní?
Martin: Když pominu fakt, že z hlediska organizace byl tento koncert totální katastrofa, byl to skvělý zážitek. S Cynic jsme se sešli, všichni jsou to maximálně pohodoví lidé. Náš koncert bohužel nestihli, ale mají alespoň naše CD.
Adam: Máme za sebou asi 35 koncertů. Možnost předskakovat Cynic se naskytne jednou za život, takže mě osobně, i přes všechny strasti s tím spojené zůstal skvělý pocit a vzpomínka na to, že jsem stál na podiu před jednou z nejvlivnějších kapel. S Cynic, konkrétně s Seanem a hlavně Paulem jsem se potkal poprvé v Praze v roce 2008, když zde hráli v Lucerna Music Baru s As I Lay Dying a Killswitch Engage (zajímavá kombinace, nemyslíte?) a já jsem na onom koncertě pracoval. V Košicích jsme se samozřejmě taky potkali a dali řeč. Musím sem napsat, že jsou to oba velice milí a příjemní lidé postrádající jakékoliv hvězdné manýry. Každý, kdo je někdy potkal a mluvil s nimi, moje slova určitě potvrdí. Pokud vím, tak Tymon Kruidenier (kytara - Cynic, Exivious) zná naše album a líbí se mu. Za to jsem velmi rád.
Morbo: Byla to náročná akce a nevyšla úplně tak, jak bychom si bývali přáli, ale určitě to stálo za to a já jsem rád, že jsme tu dlouhou cestu podstoupili. Hrát před Cynic byla obrovská čest a pocta. Na naše vystoupení chlapci z Cynic nereagovali nijak, protože byli zrovna na večeři. (smích)


Domáca scéna nie je príliš zaplnená kapelami podobnými vám, ale predsa len sa nejaké výnimky nájdu, konkrétne u vás legenda VUVR, je veľká škoda, že nepokračujú ďalej a u nás na Slovensku stále existujúci WAYD a DISSONANCE...poznáte tvorbu týchto kapiel?
Martin: VUVR samozřejmě znám, jejich „Pilgrimage“ je jedna z mých nejoblíbenějších českých nahrávek. Mrzí mě, že jsem nestihl žádné jejich vystoupení.
Kapelu Dissonance si teď nemohu vybavit, hned se po tom podívám-díky za typ.
Co se týče Wayd, tak ty už poslouchám nějakou dobu, jejich „Barriers“ a „Decadance“ tvoří součást mé sbírky CD.
Adam: VUVR samozřejmě znám. Líbí se mi jejich pozdější tvorba. Doufám, že se muzikanti z Wayd a Dissonance neurazí, ale bohužel mě zatím jejich tvorba minula. Na svou obhajobu :) musím uvést, že znám Abstract, se kterými jsme se dokonce minulý rok potkali na koncertě v Josefově Dole u Mladé Boleslavi. Svou neznalost tebou zmíněných kapel a jejich tvorby samozřejmě co nejdříve napravím.
Morbo: VUVR mám hrozně rád a jejich jediné album považuji za jednu z vůbec nejlepších tuzemských desek a to i přes velmi nevydařený zvuk. Z podobných výtečných a bohužel již neexistujících kapel musím zmínit u nás ještě např. Scenery.


Zaujímavou zložkou MINDWORK sú nepochybne vaše texty, môžeš napísať niečo o vašej lyrike? Kto ju má na starosti a o aké témy sa najčastejšie opiera?
Martin: Texty mám na starosti já a zaobírám se v nich klíčovými tématy (nejen) lidské existence, jako je například její smysl, příčina a důsledek. Také se zde zaměřuji na  myšlenkové pochody člověka, jeho rozhodnutí a priority. To vše samozřejmě v globálním pohledu na věc.
Adam: Texty až na jednu výjimku má na starosti Martin. Proto si myslím, že on je nejlépe popíše. Každý text je o něčem jiném a proto by byl rozbor textů, tak jak já je chápu na dlouhé povídání. A navíc bych tím vzal posluchači možnost vlastní interpretace. Obecně, ale opravdu velmi obecně svůj náhled na texty popíšu jako snahu o vyjádření fungování mysli ve vztahu k univerzu a jeho neustálému vývoji.


Zdá sa, že vás dosť zaujíma ľudská myseľ, myšlienky, psychológia a filozofia s tým spojená. Čítate konkrétnych filozofov alebo je to všetko len váš pohľad na tieto veci?
Martin: Nejméně jeden text z „Into The Swirl" je inspirován konkrétním filozofem, zbytek je však mým osobním pohledem na věc, při kterým upouštím uzdu mé fantazii. Často se však v mých textech promítají také velmi reálné aspekty našeho každodenního života.
Adam: Moje zájmy se zatím do našich textů neprojevily, ale kdo ví. Třeba se tak jednou stane. Mám dvě zkoušky z psychologie a jednu z filozofie na ČZU, ale myslím, že to s naší tvorbou nemá nic společného. Připouštím, že filosofie ale například i historie jsou obory, které mě zajímají. Četl jsem např. T.G.Masaryka. Doporučuji. 


Ktorý druh umenia okrem hudby vás inšpiruje pri tvorbe? Ste fanúšikmi aj kinematografie?
Martin: Při tvorbě mě neinspiruje ani tak umění, jako spíše prostředí, v kterém se právě nacházím. Mám tím na mysli hlavně okolní přírodu.  Proto velká část našeho materiálu vznikala na venkově v jižních Čechách, kam jezdím na chalupu.
Osobně se za moc velkého fanouška kinematografie nepovažuji a ovlivnění naší tvorby bych zde také nehledal.
Adam: Jsem neustále obklopen uměním, protože pracuji v rámařství. Kinematografie mě míjí, ale ne proto, že bych ji ignoroval. Nezbývá na ni čas. Film shlédnu tak jednou, maximálně dvakrát do měsíce. Velice se mi líbí fotografování. Umění zachytit moment je mi naprostou záhadou a fascinuje mě.


Ok, to by bolo z mojej strany všetko, ak som na niečo zabudol máte priestor, veľmi ďakujem za rozhovor a prajem nech sa vám darí vo všetkých oblastiach.
Martin: Děkujeme za prostor, vážíme si toho.
Adam: Já ti také děkuji. Za rozhovor, za přání i za zajímavé otázky. Chtěl bych poděkovat všem čtenářům Necrosphere, kteří dočetli rozhovor až sem.
Morbo: Také děkuji za bezva rozhovor. Měj se.


Mortuary


http://www.myspace.com/freedomofmentality