III. tabulka
Anšar otevřel ústa svá,
Kakovi, rádci svému, takto praví:
„Kako, rádce, těšiteli mého srdce,
k Lachmuovi a Lachamuovi tebe poslati chci.
5 Tys lstivý a promluvit umíš.
Bohy, mé otce, ke mně přiveď!
Nechť všichni přede mne předstoupí!
Ať k hostině se připraví,
aby jedli chléb, popíjeli pivo,
10 Mardukovi, svému mstiteli, osud určili!
Jdi, Kako, na cestu se vydej, před ně předstup,
vše, co tobě říkám, jim opakuj!
»Anšar, syn váš, mne posílá.
Pověřil mne, abych vám sdělil tajnou zprávu.
15 Takto on pravil: Tiámat, jež zrodila nás, pojala k nám nenávist.
Shromáždila síly, běsní a zuří.
Obrátili se k ní všichni bohové;
kromě těch, jež vy jste stvořili, jdou jí na pomoc.
Sroceni se postavili po bok Tiámatě.
20 Zuří, jen na zlé ve dne i v noci bez ustání pomýšlejí.
Bitvu nesou, nedočkavostí se chvějí, běsní.
Sešli se v radě, aby připravili boj.
Matka Chubur, která vše tvoří,
přichystala zbraně, jimž vzdorovati nelze, stvořila hady
25 s ostrými zuby, nemilosrdnými tesáky.
Místo krve naplnila jejich těla jedem.
Zuřivé draky oděla hrůzou.
Božskou je obdařila září, naroveň postavila bohům.
Kdo je uzří, nechť slabostí klesne!
30 Když jejich těla se vzpínají, nikdo je nemůže zahnat.
Stvořila hada jedovatého, saň a mořskou obludu,
obrovského lva, vzteklého psa, člověka-škorpióna,
zuřivé vichry, člověka-rybu, tura.
Nemilosrdné zbraně nesou, nebojí se bitvy.
35 Mocné jsou její příkazy, nemožno jim vzdorovat.
Hle, takových jedenáct stvořila!
Z bohů, prvorozenců svých, kteří se shromáždili kolem ní,
vyzvedla Kingua, mezi nimi ho učinila velkým.
Aby kráčel v čele vojsk, shromáždění předsedal,
40 zbraň do boje nesl, dal znamení k bitvě,
velel vřavě válečné,
to vše svěřila do jeho rukou, na trůn posadila jej.
»Zaklínání vyřkla jsem a tebe velkým učinila v shromáždění bohů.
Vládu nad všemi bohy vložila jsem do tvých rukou.
45 Buď mocný, vždyť tys můj manžel jediný!
Tvé příkazy nechť mocnější jsou než všichni Anunnakové!«
Tabulku osudů mu dala, na jeho hruď ji zavěsila.
»Nechť není změněn příkaz tvůj, nechť pevný je tvůj výrok!«
Nyní, když Kingu byl povýšen a chopil se vlády,
50 bohům, jejím synům, určil osudy.
»Slova vašich úst nechť oheň uhasí,
nechť množství jedu vašeho ohromnou sílu zdolá!«
Poslal jsem Ana, čelit jí nemohl,
Nudimmud se bál, vrátil se zpět.
55 Marduk se rozhodl jít, mudřec bohů, syn váš,
aby se Tiámatě na odpor postavil, srdce ho pobízí.
Však takto mi pravil:
»Mám-li já býti mstitelem vaším,
Tiámatu spoutat, vám život zachránit,
60 shromážděte se, určete mi znamenitý osud!
Všichni v nebeské dvoraně vesele zasedněte!
Má slova místo vašich osudy nechť určují!
Ať nezmění se nic, co stvořím já,
ať není odvolán, ať není zrušen žádný můj příkaz!«
65 Pospěšte si, osud mu bez meškání určete!
Ať jde, ať vzdoruje vašemu hroznému nepříteli!“
Šel Kaka, kráčel stále vpřed
k Lachmuovi a Lachamuovi, bohům, otcům svým.
Poklonil se, zemi před nimi políbil,
70 vzpřímil se, stojí a praví jim:
„Anšar, syn váš, mne posílá.
Pověřil mne, abych vám sdělil tajnou zprávu.
Takto on pravil: Tiámat, jež zrodila nás, pojala k nám nenávist.
Shromáždila síly, běsní a zuří.
75 Obrátili se k ní všichni bohové;
kromě těch, jež vy jste stvořili, jdou jí na pomoc.
Sroceni se postavili po bok Tiámatě.
Zuří, jen na zlé ve dne i v noci bez ustání pomýšlejí.
Bitvu nesou, nedočkavostí se chvějí, běsní.
80 Sešli se v radě, aby připravili boj.
Matka Chubur, která vše tvoří,
přichystala zbraně, jimž vzdorovati nelze, stvořila hady
s ostrými zuby, nemilosrdnými tesáky.
Místo krve naplnila jejich těla jedem.
85 Zuřivé draky oděla hrůzou.
Božskou je obdařila září, naroveň postavila bohům.
Kdo je uzří, nechť slabostí klesne!
Když jejich těla se vzpínají, nikdo je nemůže zahnat.
Stvořila hada jedovatého, saň a mořskou obludu,
90 obrovského lva, vzteklého psa, člověka-škorpióna,
zuřivé vichry, člověka-rybu, tura.
Nemilosrdné zbraně nesou, nebojí se bitvy.
Mocné jsou její příkazy, nemožno jim vzdorovat.
Hle, takových jedenáct stvořila!
95 Z bohů, prvorozenců svých, kteří se shromáždili kolem ní,
vyzvedla Kingua, mezi nimi ho učinila velkým.
Aby kráčel v čele vojsk, shromáždění předsedal,
zbraň do boje nesl, dal znamení k bitvě,
velel vřavě válečné,
100 to vše svěřila do jeho rukou, na trůn posadila jej.
»Zaklínání vyřkla jsem a tebe velkým učinila v shromáždění bohů.
Vládu nad všemi bohy vložila jsem do tvých rukou.
Buď mocný, vždyť tys můj manžel jediný!
Tvé příkazy nechť mocnější jsou než všichni Anunnakové!«
105 Tabulku osudů mu dala, na jeho hruď ji zavěsila.
»Nechť není změněn příkaz tvůj, nechť pevný je tvůj výrok!«
Nyní, když Kingu byl povýšen a chopil se vlády,
bohům, jejím synům, určil osudy.
»Slova vašich úst nechť oheň uhasí,
110 nechť množství jedu vašeho ohromnou sílu zdolá!«
Poslal jsem Ana, čelit jí nemohl,
Nudimmud se bál, vrátil se zpět.
Marduk se rozhodl jít, mudřec bohů, syn váš,
aby se Tiámatě na odpor postavil, srdce ho pobízí.
115 Však takto mi pravil:
»Mám-li já býti mstitelem vaším,
Tiámatu spoutat, vám život zachránit,
shromážděte se, určete mi znamenitý osud!
Všichni v nebeské dvoraně vesele zasedněte!
120 Má slova místo vašich osudy nechť určují!
Ať nezmění se nic, co stvořím já,
ať není odvolán, ať není zrušen žádný můj příkaz!«
Pospěšte si, osud mu bez meškání určete!
Ať jde, ať vzdoruje vašemu hroznému nepříteli!“
125 Když Lachmu a Lachamu vyslechli tu zvěst, vzkřikli hlasitě,
všichni Igigové vykřikli bolestně.
"Co se stalo, že tak jedná?
Nerozumíme Tiámatinu konání!"
Zmateně pobíhají, běží
130 všichni velcí bohové, kteří určují osudy.
Před Anšara předstoupili naplněni radostí,
ve shromáždění políbil druh druha.
Připravili se a usedli k hostině,
jedli chléb, pili pivo,
135 sladkou medovinou svá hrdla přelévali.
Jak pivo popíjeli, nálada stoupala,
velmi bezstarostnými se stali a rozjásalo se jejich nitro.
Mardukovi, mstiteli svému, osud určili.
Anšar otevřel ústa svá,
Kakovi, rádci svému, takto praví:
„Kako, rádce, těšiteli mého srdce,
k Lachmuovi a Lachamuovi tebe poslati chci.
5 Tys lstivý a promluvit umíš.
Bohy, mé otce, ke mně přiveď!
Nechť všichni přede mne předstoupí!
Ať k hostině se připraví,
aby jedli chléb, popíjeli pivo,
10 Mardukovi, svému mstiteli, osud určili!
Jdi, Kako, na cestu se vydej, před ně předstup,
vše, co tobě říkám, jim opakuj!
»Anšar, syn váš, mne posílá.
Pověřil mne, abych vám sdělil tajnou zprávu.
15 Takto on pravil: Tiámat, jež zrodila nás, pojala k nám nenávist.
Shromáždila síly, běsní a zuří.
Obrátili se k ní všichni bohové;
kromě těch, jež vy jste stvořili, jdou jí na pomoc.
Sroceni se postavili po bok Tiámatě.
20 Zuří, jen na zlé ve dne i v noci bez ustání pomýšlejí.
Bitvu nesou, nedočkavostí se chvějí, běsní.
Sešli se v radě, aby připravili boj.
Matka Chubur, která vše tvoří,
přichystala zbraně, jimž vzdorovati nelze, stvořila hady
25 s ostrými zuby, nemilosrdnými tesáky.
Místo krve naplnila jejich těla jedem.
Zuřivé draky oděla hrůzou.
Božskou je obdařila září, naroveň postavila bohům.
Kdo je uzří, nechť slabostí klesne!
30 Když jejich těla se vzpínají, nikdo je nemůže zahnat.
Stvořila hada jedovatého, saň a mořskou obludu,
obrovského lva, vzteklého psa, člověka-škorpióna,
zuřivé vichry, člověka-rybu, tura.
Nemilosrdné zbraně nesou, nebojí se bitvy.
35 Mocné jsou její příkazy, nemožno jim vzdorovat.
Hle, takových jedenáct stvořila!
Z bohů, prvorozenců svých, kteří se shromáždili kolem ní,
vyzvedla Kingua, mezi nimi ho učinila velkým.
Aby kráčel v čele vojsk, shromáždění předsedal,
40 zbraň do boje nesl, dal znamení k bitvě,
velel vřavě válečné,
to vše svěřila do jeho rukou, na trůn posadila jej.
»Zaklínání vyřkla jsem a tebe velkým učinila v shromáždění bohů.
Vládu nad všemi bohy vložila jsem do tvých rukou.
45 Buď mocný, vždyť tys můj manžel jediný!
Tvé příkazy nechť mocnější jsou než všichni Anunnakové!«
Tabulku osudů mu dala, na jeho hruď ji zavěsila.
»Nechť není změněn příkaz tvůj, nechť pevný je tvůj výrok!«
Nyní, když Kingu byl povýšen a chopil se vlády,
50 bohům, jejím synům, určil osudy.
»Slova vašich úst nechť oheň uhasí,
nechť množství jedu vašeho ohromnou sílu zdolá!«
Poslal jsem Ana, čelit jí nemohl,
Nudimmud se bál, vrátil se zpět.
55 Marduk se rozhodl jít, mudřec bohů, syn váš,
aby se Tiámatě na odpor postavil, srdce ho pobízí.
Však takto mi pravil:
»Mám-li já býti mstitelem vaším,
Tiámatu spoutat, vám život zachránit,
60 shromážděte se, určete mi znamenitý osud!
Všichni v nebeské dvoraně vesele zasedněte!
Má slova místo vašich osudy nechť určují!
Ať nezmění se nic, co stvořím já,
ať není odvolán, ať není zrušen žádný můj příkaz!«
65 Pospěšte si, osud mu bez meškání určete!
Ať jde, ať vzdoruje vašemu hroznému nepříteli!“
Šel Kaka, kráčel stále vpřed
k Lachmuovi a Lachamuovi, bohům, otcům svým.
Poklonil se, zemi před nimi políbil,
70 vzpřímil se, stojí a praví jim:
„Anšar, syn váš, mne posílá.
Pověřil mne, abych vám sdělil tajnou zprávu.
Takto on pravil: Tiámat, jež zrodila nás, pojala k nám nenávist.
Shromáždila síly, běsní a zuří.
75 Obrátili se k ní všichni bohové;
kromě těch, jež vy jste stvořili, jdou jí na pomoc.
Sroceni se postavili po bok Tiámatě.
Zuří, jen na zlé ve dne i v noci bez ustání pomýšlejí.
Bitvu nesou, nedočkavostí se chvějí, běsní.
80 Sešli se v radě, aby připravili boj.
Matka Chubur, která vše tvoří,
přichystala zbraně, jimž vzdorovati nelze, stvořila hady
s ostrými zuby, nemilosrdnými tesáky.
Místo krve naplnila jejich těla jedem.
85 Zuřivé draky oděla hrůzou.
Božskou je obdařila září, naroveň postavila bohům.
Kdo je uzří, nechť slabostí klesne!
Když jejich těla se vzpínají, nikdo je nemůže zahnat.
Stvořila hada jedovatého, saň a mořskou obludu,
90 obrovského lva, vzteklého psa, člověka-škorpióna,
zuřivé vichry, člověka-rybu, tura.
Nemilosrdné zbraně nesou, nebojí se bitvy.
Mocné jsou její příkazy, nemožno jim vzdorovat.
Hle, takových jedenáct stvořila!
95 Z bohů, prvorozenců svých, kteří se shromáždili kolem ní,
vyzvedla Kingua, mezi nimi ho učinila velkým.
Aby kráčel v čele vojsk, shromáždění předsedal,
zbraň do boje nesl, dal znamení k bitvě,
velel vřavě válečné,
100 to vše svěřila do jeho rukou, na trůn posadila jej.
»Zaklínání vyřkla jsem a tebe velkým učinila v shromáždění bohů.
Vládu nad všemi bohy vložila jsem do tvých rukou.
Buď mocný, vždyť tys můj manžel jediný!
Tvé příkazy nechť mocnější jsou než všichni Anunnakové!«
105 Tabulku osudů mu dala, na jeho hruď ji zavěsila.
»Nechť není změněn příkaz tvůj, nechť pevný je tvůj výrok!«
Nyní, když Kingu byl povýšen a chopil se vlády,
bohům, jejím synům, určil osudy.
»Slova vašich úst nechť oheň uhasí,
110 nechť množství jedu vašeho ohromnou sílu zdolá!«
Poslal jsem Ana, čelit jí nemohl,
Nudimmud se bál, vrátil se zpět.
Marduk se rozhodl jít, mudřec bohů, syn váš,
aby se Tiámatě na odpor postavil, srdce ho pobízí.
115 Však takto mi pravil:
»Mám-li já býti mstitelem vaším,
Tiámatu spoutat, vám život zachránit,
shromážděte se, určete mi znamenitý osud!
Všichni v nebeské dvoraně vesele zasedněte!
120 Má slova místo vašich osudy nechť určují!
Ať nezmění se nic, co stvořím já,
ať není odvolán, ať není zrušen žádný můj příkaz!«
Pospěšte si, osud mu bez meškání určete!
Ať jde, ať vzdoruje vašemu hroznému nepříteli!“
125 Když Lachmu a Lachamu vyslechli tu zvěst, vzkřikli hlasitě,
všichni Igigové vykřikli bolestně.
"Co se stalo, že tak jedná?
Nerozumíme Tiámatinu konání!"
Zmateně pobíhají, běží
130 všichni velcí bohové, kteří určují osudy.
Před Anšara předstoupili naplněni radostí,
ve shromáždění políbil druh druha.
Připravili se a usedli k hostině,
jedli chléb, pili pivo,
135 sladkou medovinou svá hrdla přelévali.
Jak pivo popíjeli, nálada stoupala,
velmi bezstarostnými se stali a rozjásalo se jejich nitro.
Mardukovi, mstiteli svému, osud určili.