VII. tabulka
Asarri - setby dárce, jenž meze polí stanovil,
stvořil obilí a len a vypěstoval byliny.
Asaralim - vážený je v poradním shromáždění a znamenitá je vždy jeho rada;
jeho bohové poslušně sledují, on strachu nepoznal.
5 Asaralimnunna - uctivě pozdravovaný, světlo otce, zploditele svého,
dobrý správce příkazů Ana, Enlila a Ey, vladaře.
On jest jejich zastánce, jenž podíl z obětí jim přiřkl,
a pole hojnosti na zemi množí.
Tutu - on, tvůrce boží obnovy,
10 kéž svatyně jejich očistí, oni pak si odpočinou!
Nechť zaříkání vytvoří a bohové ať klidní jsou!
Však vztyčí-li se oni v hněvu, ať raději hned na ústup se dají!
Věru, tak mocný je ve shromáždění bohů, otců svých,
že nikdo z nich se mu nemůže rovnat.
15 Tutu-Ziunkenna - život zástupců svých,
jenž bohům sklenul čistá nebesa.
Tam jejich cesty stanovil a určil sídla.
Nechť mezi smrtelníky neupadne v zapomnění, nechť vzpomínají činů jeho!
Tutu-Ziku - tak za třetí ho nazvali; opora čistoty,
20 bůh dobrého větru, pán vyslyšení a přízně.
Původce bohatství a vrchovaté hojnosti, tvůrce nadbytku,
jenž veškerý náš nedostatek v plnost proměnil.
V dobách velké tísně cítili jsme jeho svěží van.
Nechť šíří, nechť pějí jeho chválu a ustavičně ho velebí!
25 Tutu-Agaku - tak za čtvrté ho lidstvo bude slavit;
pán čistého zaříkání, jenž křísí nebožtíka,
nad porobenými bohy se slitoval
a nepřátele své zprostil tíživého jha.
Pro volnost jejich stvořil pokolení lidské;
30 milosrdný, on má moc života.
Nechť přetrvají a nebudou zapomenuta slova jeho
v ústech černohlavců, jež ruce jeho stvořily!
Tutu-Tuku - za páté; nechť ústa jejich opakují jeho svaté zaklínání,
neboť zaříkáním čistým on vymýtil všechny zlé!
35 Šazu - zná srdce bohů a nitro zkoumá,
zlosyn mu neunikne.
Oporou je shromáždění bohů a jejich srdce potěší;
pokořitel vzpurného, širá jejich záštita.
On dává pravdě vítězit a hubí nepoctivou řeč
40 a lež od pravdy všude rozezná.
Šazu-Zisi - přemožitel povstalců; tak za druhé ho budou chválit!
Bohy, otce své, zbavil strnulosti.
Šazu-Suchrim - za třetí; vyhubil zbraní všechny nepřátele,
zmařil jejich snahy a větrům dal je v plen.
45 Zničil všechny zlé, kteří na něj táhli.
Ať shromáždění bohů ustavičně jásá!
Šazu-Suchgurim - to za čtvrté; poprava sluchu bohům, otcům svým.
On vyhladil protivníky, zničil jejich ratolesti
a překazil dílo, nenechav z nich vůbec nic.
50 Nechť vzývají a vyslovují jméno jeho na zemi!
Šazu-Zachrim - tak za páté ho chválit budou pokolení příští!
Záhuba, všech nepřátel a vzpurníků,
jenž všechny uprchlé bohy uvedl zpět do jejich svatyní.
Kéž trvalé jest toto jeho jméno!
55 Šazu-Zachgurim - tak za šesté ho ještě všude budou ctít,
neboť všechny protivníky on sám zničil v boji!
Enbilulu - on je pán, jenž zdaru bohům popřává,
mocný, jménem je nazval a ustanovil oběti.
Pozemského napajedla i pastviny dobrý správce a zachovatel,
60 jenž otevřel prameny a vody hojnosti rozdělil.
Enbilulu-Epadun - pánem záplavy a širého kraje za druhé ho budou zvát!
Zavlažovatel nebes a země, jenž hloubí brázdy osevní a čistou setbu ve stepi rozhodil.
Pečuje o strouhy a příkopy a kreslí brázdy.
Enbilulu-Gugal - strážný božích toků; tak za třetí ho budou velebit!
65 Pán hojnosti, nadbytku a bohatých žní,
příčina blahobytu, rozkvět příbytků,
dárce obilí, tvůrce zrna.
Enbilulu-Chegal - hromadí bohatství k spotřebě lidské,
zemi širou hojností skrápí a dává rašit zeleni.
70 Sirsir - nad Tiámatou horu navršil
a zbraní si co kořist vydobyl mrtvolu její.
Vůdce země, pravý pastýř jejích obyvatel,
jehož kštice polem je obdělaným, brázdami zdobeným.
Širé moře překračoval v hněvu20
75 a kolbištěm jak přes most procházel.
Sirsir-Malach - tak za druhé ho nazvali, i tak se staň:
Tiámat je jeho lodí, on pak jejím lodníkem!21
Gil - nasýpá obilí v hromady mocné,
dává zrod zrnu a plemenné ovci a zemské vydává símě.
80 Gilma - bohů zpevňuje svazek a tvůrcem je trvalých věcí;
obruč, jež mohutně obemkla je, dobrodiní zdroj.
Agilma - vznešený, jenž koruny zbavuje a střeží zlosyny,
stvořitel země nad vodami, opora nebeských výšin.
Zulum - on bohům určuje pole a rozdílí plody,
85 podíly i obětiny vydává, o svatyně pečuje.
Mummu - stvořitel nebes a země, bůh, jenž řídí kroky
a očišťuje nebesa a zemi, jest za druhé - Zulummu,
jemuž druhý bůh se v síle nevyrovná.
Gišnumunab - stvořitel všeho lidstva, tvůrce čtyř světových stran,
90 zhouba Tiámatiných bohů, stvořitel lidského pokolení z nich všech.
Lugalabdubur - král, jenž zmařil Tiámatino dílo a vytrhl jí zbraň
a jehož vláda pevná je od počátku až na věky.
Pagalguenna - první mezi všemi pány, obrovská je jeho síla.
Nejskvělejší mezi bohy, bratry svými, vládce všech.
95 Lugaldurmach - král, svazek bohů, pán silného pouta,22
jenž oslaven byl v sídle královském, nejvznešenější mezi bohy.
Aranunna - rádce Eův, stvořitel bohů, otců svých,
jehož vladařskému chování žádný z nich se nevyrovná.
Dumuduku, jehož čisté sídlo v Duku se obrozuje;
100 Dumuduku, bez něhož Lugalduku žádné rozhodnutí neučiní.
Lugalšuanna - král, jenž nejsilnější je mezi bohy,
pán, síla Anova, převyšující Anšarovo jméno.
Irugga - uchvátil všechny vprostřed zhouby,
nesmírně moudrý, shromáždil všechno vědění.
105 Irkingu - uchvátil Kingua v zápalu boje,
ovládá příkazy veškerenstva a upevňuje vládu.
Kinma - panuje nad všemi bohy a radu udílí,
před jeho jménem jak před bouří se bohové zděšeně chvějí.
Esiskur - usedne hrdě v domě modlitby
110 a bohové mu dary budou přinášet,
dokud od něho díl svůj nedostanou!
Bez něho nestvoří nikdo nádherné věci.
... černohlavci jsou tvorové jeho;
krom něho nezná žádný bůh smysl jejich dnů.
115 Gibil - zpevňuje ... zbraně,
po boji s Tiámatou vytvoří nádherné věci.
Nesmírně moudrý, velmi chytrý, srdce nevyzpytatelné,
jež neprozkoumá žádný bůh.
Addu budiž jeho jméno! Nechť celou oblohu pokryje
120 a blahodárný jeho hrom ať nad zemí mocně burácí!
Ta životodárná síla ať mrakům odlehčí a lidu dole nechť obživu dá!
20 „Širé moře“, v akkadštině tiámat rapašta. Tiámat je možno chápat jednak jako vlastní jméno, jednak jako
apelativum „moře“. Český překlad tuto dvojznačnost samozřejmě nemůže postihnout (viz též VII. 128).
21 Sumerské substantivum malach znamená „lodník“.
22 Bezpochyby narážka na V. 59.
Ašaru, jenž podle jména svého postaral se o bohy osudů,23
též o všechno lidstvo pečuje.
Néberu - nechť pevně drží přechody nebes a země,
125 tak, že nahoře i dole je nikdo nepřekročí a na něj každý čekat bude!24
Néberu jest jeho hvězda, jež na nebi jasně září.
Leží na křižovatce drah a ostatní jen na ni hledí
a takto praví: „Jméno toho, jenž středem moře neúnavně přecházel,25
budiž Néberu, držitel středu!
130 Nebeských hvězd ať stanoví dráhy,
ať všechny bohy jako ovce popásá!
Kéž Tiámatu zdolá a její život nechť do nesnází padne, nechť je ukrácen!
Lidstvu věků budoucích, příštím dnům,
ať nezadržitelně vzdálena je, navždy ať zmizí!“
135 Protože stvořil nebesa a podsvětí dal tvar,
Pánem zemí všech ho nazval otec Enlil.26
Když všechna ta jména, jež Igigové vyřkli,
Ea uslyšel, tu zaplesalo jeho nitro
a takto pravil: „On, jehož slávu velebili otcové,
140 vskutku je jako já; Ea budiž jeho jméno!
Veškerému řádu mému bude vládnout
a všechny mé příkazy on bude spravovat!“
Se jménem Padesát bohové velcí
dali mu všech jeho padesát jmen a pouť jeho učinili skvělou.
145 Nechť v paměti jsou uchována, starší ať jim učí,
nechť moudrý a zkušený spolu je probírají,
ať otec je opakuje a synu předává,
nechť uši pastýře i pastevce jim otevřeny jsou!
Jestliže nebude zanedbávat Marduka, Enlila bohů,
150 země jeho vzkvétat bude a on sám dojde blaha.
Pevné je slovo jeho, neměnný jeho příkaz
a výroky jeho žádný bůh nezkomolí.
Když hněvivě pohlédne, potom již na ústup se nedá,
a když je popuzen, žádný bůh nemůže čelit jeho zlobě.
155 Nevyzpytatelné je jeho srdce, široké jeho nitro.
Zlosyn a hříšník před něj předstupují.
Zjevení toto, jež mu bylo sděleno,
starší zapsal a zachoval sluchu pokolení příštích.
Potomka Marduka, jehož stvořili Igigové, bozi,
160 ... nechť vzývají jeho jméno!
Ať dají zaznít písni Mardukově,
jenž Tiámatu zdolal a chopil se moci královské!
23 Akkadské sloveso ašáru znamená „střežit, pečovat, opatrovat“.
24 Viz též V. 5-8.
25 „Středem moře“, v akkadštině qerbiš tiámat - viz pozn. k VII. 74.
26 „Pán všech zemí“, en-kur-kur, je nejvýznamnější epiteton boha Enlila a „Padesát“ (viz VII. 143) jeho
číselný symbol.