VI. tabulka
Vyslechl Marduk slova bohů
i zachtělo se mu tvořit nádherné věci.
Ústa svá otevřel a sdělil Eovi,
co v srdci rozvážil. Vyslovil tento návrh.
5 „Seberu krev, udělám kosti
a stvořím lidskou bytost, nechť její jméno je člověk!
Člověka stvořím, bytost lidskou.
Obtížen bude službou bohů a bohové si odpočinou.
K lepšímu též změním jejich bytí,
10 stejně ctěni, však ve dvě části rozděleni budou.“
I odvětil mu Ea, takto praví,
o záměru svém, jak popřát odpočinku bohům, ho zpravuje.
„Nechť vydán je jeden z nich,
on zahuben, lidské pak pokolení stvořeno bude!
15 Nechť shromáždí se velcí bohové;
zlosyn ať vydán je, ostatní však budou zachováni!“
Marduk shromáždil velké bohy,
laskavě s nimi jedná, udílí pokyny
a jeho řeč bohové pozorně sledují.
20 Takto k Anunnakům hovoří král:
„Věru pravdivé byly dřívější výroky vaše;
nuž povězte mi upřímně,
kdo vyvolal ten boj,
Tiámatu popouzel, připravoval válku?
25 Vydejte mi toho, kdo vyvolal ten boj,
já potrestám jej, vy si odpočinete!“
I odvětili mu Igigové, bohové velcí,
Lugaldimmerankiovi, rádci bohů, pánu svému:
„Kingu vyvolal ten boj,
30 Tiámatu popouzel, připravoval válku!“
Před Eou v poutech ho přidrželi
a za trest proťali mu žíly.
Z krve jeho stvořil pak Ea pokolení lidské,
službou je obtížil bohů a bohy osvobodil.
35 Když člověčenstvo stvořil moudrý Ea,
službou je obtížil bohů -
takové dílo pochopit nelze,
díky důvtipu samého Marduka stvořil je Nudimmud -
rozdělil Marduk, bohů král,
40 všechny Anunnaky nahoře i dole.12
Svěřil je Anovi k ochraně příkazů svých,
na nebi tři sta umístil stráží
a stejně pak země běh ustanovil.
Šesti stům bohů nebe a zemi dal k obývání.
45 Když vydal všechny ty pokyny
a Anunnakům nebes a země podíly jejich přiřkl,
tu otevřeli Anunnakové ústa svá
12 (33-40) Dlouhá tradice a mnohé skladby připisovaly úlohu stvořitele člověka Eovi. Nebylo možno mu ji
tedy odejmout ani v tomto eposu, v této Mardukově apoteóze. Eovi je ponechána jeho tvůrčí role, za
inspirátora celého díla je však označen Marduk.
a Mardukovi, pánu svému, pravili:
„Nyní, pane, když stanovils výsady naše,13
50 jak jen svůj dík ti máme projevit?
Nuž zbudujme svatyni, jež jménem nazvána byla!
Kéž ve tvém svatostánku nalezneme nocleh svůj, spočiňme v něm!
Vskutku, postavme tu svatyni a oltář v ní!
Kdykoli my tam dorazíme, budeme mít kde spočinout.“
55 Když to Marduk uslyšel,
jak třpytný den se rozjasnila jeho líc.
„Zbudujte tedy Babylón, to vytoužené dílo,
ať vytvořena je cihlová jeho stavba, pojmenována svatyně!“
Anunnakové se rozmáchli motykou
60 a po celý jeden rok hnětli cihly.
Druhý když nadešel rok,
vztyčili vrcholek chrámu Esagila, protějšku to k Apsú.
Postavili jeho vysoký zikkurrat,
v němž Anovi, Enlilovi, Eovi a Mardukovi uchystali příbytek.
65 On pak před nimi vznešeně usedl.
Vzhůru až k základům Ešarry tyčí se chrámové rohy.14
Když hotova byla stavba Esagily,
všichni Anunnakové vlastní si zbudovali svatyně.
I shromáždilo se celkem tři sta Igigů nebes a šest set bohů z Apsú.
70 V hlavním chrámu, kde zřízeno bylo sídlo jeho,
bohy, otce své, k hostině usadil pán.
„Toto jest Babylón, místo vašeho příbytku.
Zde plesejte, usedejte k radovánkám!“
I zaujali velcí bohové svá místa,
75 poháry rozestavili, usedli k hostině.
Když dali zaznít radostnému zpěvu a hudbě
a ve vznešeném chrámu Esagila přinesli oběť svou,
když osnova všech přikázání byla stanovena
a sídla nebes a země si rozdělili všichni bohové,
80 tu usedlo padesát velkých bohů
a sedm bohů osudů k rozhodnutí povoláno bylo.
Uchopil pán luk, zbraň svou, před ně jej položil,
též síť, již zhotovil, spatřili bohové, otcové jeho.
Uzřeli luk, jak dokonalého je tvaru,
85 dílo, jež vytvořil, chválí otcové.
Pozvedl jej Anu ve shromáždění bohů,
luk políbil, řka: „Nechť synem je mým!“
I nazval luk těmito jmény:
„Dlouhé Dřevo nechť první je, druhé budiž Vítězný,
90 třetí jeho jméno je Souhvězdí Luku; na nebi jsem je rozžehl.“
I zasadil stanoviště jeho mezi souhvězdí bohů, jeho společníků.15
Když takto osudy luku určil Anu,
13 „Výsada“, v akkadštině šubarrú, tj. „svoboda, výsadní postavení, osvobození od nucené práce a služby“,
rozumí se na úkor člověka, který svými oběťmi nyní bude opatřovat bohům živobytí, o něž se dříve museli
starat sami (srv. epos o „Atrachasísovi“).
14 To znamená, že vrchol zikkurratu u chrámu Esagila sahal až k nebesům. Svatyně na vrcholcích zikkurratu
bývaly ozdobeny zlatými býčími rohy. (Četné informace o mezopotamské architektuře obsahuje publikace
B. Syrového „Architektura“, Praha 1973.)
15 Souhvězdí Luku bylo pravděpodobně tvořeno hvězdami e s d t souhvězdí Velkého psa a hvězdami c a
l souhvězdí Argo.
přistavil královský trůn, jenž mezi bohy velmi byl vysoký,
a na něj, v tom božském sněmu, jej položil.
95 I shromáždili se velcí bohové
a klaněli se velebíce sudbu Mardukovu.
Pak nad sebou samými kletbu vyřkli
a při vodě a oleji přísahali, dotýkajíce se hrdel svých.16
I odevzdali mu kralování nad bohy všemi
100 a potvrdili vládu jeho nad bohy nebes a země.
Tehdy vyzdvihl jej Anšar a jménem Asalluchi ho nazval.
„Při vyslovení jeho jména skloňme se pokorně!
Výroky jeho nechť bohové pozorně sledují
a příkazům jeho ať dole i nahoře vážnost je dána!
105 Veleben budiž syn, mstitel náš,
a znamenitá jeho vláda, jíž věru nebude rovno!
Nechť pase černohlavce, stvoření svá;17
opěvat budou činy jeho, i nevejdou v zapomnění po všechny dny!
Oběti velké kéž stanoví pro otce své,
110 lidé pak starat se budou o jejich živobytí a pečovat o jejich svatyně!
Oběti zápalné nechť zavonět dá,nechť se rozjásají chrámy!
Zemi ať učiní k obrazu nebeských výtvorů svých
a úctě své naučí černohlavce!
Svého boha nechť poddaní chovají v paměti, vzývají jej,
115 na jeho příkaz bohyni bedlivě naslouchají!
Kéž oběť přinesou bohu a bohyni své,
kéž bůh jejich nepadne v zapomnění, leč v mysli ho zachovají!
Ať zvelebí posvátné své okrsky a zbudují svatyně!
Vskutku, mezi své bohy jsou rozděleni černohlavci,
120 však nám, pod všemi jmény, jimiž ho nazveme, jen on je bohem!18
Nuž vyhlasme padesát jeho jmen!19
Budiž skvělá jeho pouť a stejné jeho činy!
Marduk - tak ho nazval při zrození jeho otec Anu -
to on zřídil pastviny a napajedla, dává hojnost chlévům.
125 Potopou, svou zbraní, zdolal nepřátele
a bohy, otce své, zachránil v tísni.
On vskutku je synem Slunce, nejzářnější mezi bohy.
Kéž ustavičně kráčejí v jeho jasném světle!
Lidstvo, jež stvořil, bytosti živé,
130 obtížil službou bohů a ti se klidu dočkali.
Stvoření i zničení, odpuštění i potrestání
16 Přísaha poslušnosti a věrnosti a prokletí sebe sama, bude-li tato přísaha porušena. Ten, kdo přísahá, dotýká
se svého hrdla na znamení, že hrdlem propadá, jestliže svou přísahu poruší.
17 „Černohlavci“ je poetický název pro lidstvo.
18 Každý člověk má své ochranné božstvo, jež ho provází celým životem. Dopustí-li se však nějakého
vážného prohřešku, ochranné božstvo ho opouští nechávajíc ho napospas zhoubným silám. Marduk má být takovým ochranným bohem všech bohů ostatních.
19 Od řádky 123 až do konce skladby je vyjmenována řada padesáti jmen boha Marduka. Tato jména jsou
sumerská, nebo vypadají jako sumerská. Některá jsou skutečná, jiná byla nepochybně uměle vytvořena.
Každé z nich je podrobeno „odbornému výkladu“, rozloženo na různé části bez ohledu na etymologii. Autor probírá rozličné významy, které v sumerštině mohou tyto části mít, a odkrývá tak v každém jméně všemožné kvality a definice, jež vymezují až do krajnosti Mardukovo božství. Tak např. desáté Mardukovo jméno Asarri (v akkadštině čteno Asaru), VII. l-2, je vykládáno z následujících částí: sar - obdělávání, setba; ri
- darovati; ru - darovati; a - nákres, obraz, plán, polní meze; ri - upevnit, stanovit; ru - stvořit; sar -
zrno, obilí; sar - len (?); sar - vzejít, vypěstovat; sar - zeleň, zelené rostliny, zelenina, byliny.
budiž v jeho příkazu! Kéž všichni k němu vzhlížejí!
Marukka - vpravdě on je bůh, stvořitel jejich,
utěšitel pro srdce Anunnaků, odpočinek pro Igigy!
135 Marutukku - on útočištěm je země, města i lidu svého,
navěky nechť jej lidstvo velebí!
Meršakušu - zlostný i uvážlivý, rozhněvaný i odpouštějící,
širokého srdce, obsáhlého nitra.
Lugaldimmerankia - to jméno společně jsme vyřkli
140 a nad bohy, otce, příkazy jeho jsme povznesli,
neboť on jest všech bohů nebes a země pán
a král, při jehož zjevení bázní jsou naplněni bohové nahoře i dole.
Nade-Lugaldimmerankia - tímto jménem jsme ho nazvali; rádce všech bohů,
jenž na nebi i na zemi, když v tísni jsme se ocitli, zbudoval náš příbytek
145 a Igigům a Anunnakům sídla rozdělil.
Když jméno jeho zaslechnou, nechť vzrušeni jsou bohové a zachvějí se bázní v obydlí svém!
Asalluchi - tak ho nazval jeho otec Anu.
Vpravdě on je světlo bohů, mocný jejich vůdce,
jenž podle jména svého, posvátných okrsků i bohů dobrý duch,
150 v souboji hrozném zachránil v tísni příbytek náš.
Asalluchi-Namtila - tak podruhé ho nazvali; bůh života zachovatel,
jenž podle podstaty své vyléčil všechny zraněné bohy.
Pán, jenž kouzlem svým čistým k životu vzkřísil zemřelé bohy
a vyhubil zavilé nepřátele. Chválu mu vzdejme!
155 Asalluchi-Namru - to jméno za třetí bylo vysloveno.
Přečistý bůh, jenž naši cestu očišťuje.“
Tak po třech jménech obdařil ho Anšar, Lachmu a Lachamu
a nato pravili bohům, synům svým:
„Každý z nás třemi jmény ho nazval
160 a jako my též vy vyslovte jeho jména!“
I zaradovali se bohové, když zaslechli tu výzvu,
v nebeské dvoraně se radili.
„Chvalme jméno syna, hrdiny, mstitele našeho a zastánce!“
165 Ve shromáždění usedli a určili osudy;
při všech obřadech jméno jeho každý vzývat bude!
Vyslechl Marduk slova bohů
i zachtělo se mu tvořit nádherné věci.
Ústa svá otevřel a sdělil Eovi,
co v srdci rozvážil. Vyslovil tento návrh.
5 „Seberu krev, udělám kosti
a stvořím lidskou bytost, nechť její jméno je člověk!
Člověka stvořím, bytost lidskou.
Obtížen bude službou bohů a bohové si odpočinou.
K lepšímu též změním jejich bytí,
10 stejně ctěni, však ve dvě části rozděleni budou.“
I odvětil mu Ea, takto praví,
o záměru svém, jak popřát odpočinku bohům, ho zpravuje.
„Nechť vydán je jeden z nich,
on zahuben, lidské pak pokolení stvořeno bude!
15 Nechť shromáždí se velcí bohové;
zlosyn ať vydán je, ostatní však budou zachováni!“
Marduk shromáždil velké bohy,
laskavě s nimi jedná, udílí pokyny
a jeho řeč bohové pozorně sledují.
20 Takto k Anunnakům hovoří král:
„Věru pravdivé byly dřívější výroky vaše;
nuž povězte mi upřímně,
kdo vyvolal ten boj,
Tiámatu popouzel, připravoval válku?
25 Vydejte mi toho, kdo vyvolal ten boj,
já potrestám jej, vy si odpočinete!“
I odvětili mu Igigové, bohové velcí,
Lugaldimmerankiovi, rádci bohů, pánu svému:
„Kingu vyvolal ten boj,
30 Tiámatu popouzel, připravoval válku!“
Před Eou v poutech ho přidrželi
a za trest proťali mu žíly.
Z krve jeho stvořil pak Ea pokolení lidské,
službou je obtížil bohů a bohy osvobodil.
35 Když člověčenstvo stvořil moudrý Ea,
službou je obtížil bohů -
takové dílo pochopit nelze,
díky důvtipu samého Marduka stvořil je Nudimmud -
rozdělil Marduk, bohů král,
40 všechny Anunnaky nahoře i dole.12
Svěřil je Anovi k ochraně příkazů svých,
na nebi tři sta umístil stráží
a stejně pak země běh ustanovil.
Šesti stům bohů nebe a zemi dal k obývání.
45 Když vydal všechny ty pokyny
a Anunnakům nebes a země podíly jejich přiřkl,
tu otevřeli Anunnakové ústa svá
12 (33-40) Dlouhá tradice a mnohé skladby připisovaly úlohu stvořitele člověka Eovi. Nebylo možno mu ji
tedy odejmout ani v tomto eposu, v této Mardukově apoteóze. Eovi je ponechána jeho tvůrčí role, za
inspirátora celého díla je však označen Marduk.
a Mardukovi, pánu svému, pravili:
„Nyní, pane, když stanovils výsady naše,13
50 jak jen svůj dík ti máme projevit?
Nuž zbudujme svatyni, jež jménem nazvána byla!
Kéž ve tvém svatostánku nalezneme nocleh svůj, spočiňme v něm!
Vskutku, postavme tu svatyni a oltář v ní!
Kdykoli my tam dorazíme, budeme mít kde spočinout.“
55 Když to Marduk uslyšel,
jak třpytný den se rozjasnila jeho líc.
„Zbudujte tedy Babylón, to vytoužené dílo,
ať vytvořena je cihlová jeho stavba, pojmenována svatyně!“
Anunnakové se rozmáchli motykou
60 a po celý jeden rok hnětli cihly.
Druhý když nadešel rok,
vztyčili vrcholek chrámu Esagila, protějšku to k Apsú.
Postavili jeho vysoký zikkurrat,
v němž Anovi, Enlilovi, Eovi a Mardukovi uchystali příbytek.
65 On pak před nimi vznešeně usedl.
Vzhůru až k základům Ešarry tyčí se chrámové rohy.14
Když hotova byla stavba Esagily,
všichni Anunnakové vlastní si zbudovali svatyně.
I shromáždilo se celkem tři sta Igigů nebes a šest set bohů z Apsú.
70 V hlavním chrámu, kde zřízeno bylo sídlo jeho,
bohy, otce své, k hostině usadil pán.
„Toto jest Babylón, místo vašeho příbytku.
Zde plesejte, usedejte k radovánkám!“
I zaujali velcí bohové svá místa,
75 poháry rozestavili, usedli k hostině.
Když dali zaznít radostnému zpěvu a hudbě
a ve vznešeném chrámu Esagila přinesli oběť svou,
když osnova všech přikázání byla stanovena
a sídla nebes a země si rozdělili všichni bohové,
80 tu usedlo padesát velkých bohů
a sedm bohů osudů k rozhodnutí povoláno bylo.
Uchopil pán luk, zbraň svou, před ně jej položil,
též síť, již zhotovil, spatřili bohové, otcové jeho.
Uzřeli luk, jak dokonalého je tvaru,
85 dílo, jež vytvořil, chválí otcové.
Pozvedl jej Anu ve shromáždění bohů,
luk políbil, řka: „Nechť synem je mým!“
I nazval luk těmito jmény:
„Dlouhé Dřevo nechť první je, druhé budiž Vítězný,
90 třetí jeho jméno je Souhvězdí Luku; na nebi jsem je rozžehl.“
I zasadil stanoviště jeho mezi souhvězdí bohů, jeho společníků.15
Když takto osudy luku určil Anu,
13 „Výsada“, v akkadštině šubarrú, tj. „svoboda, výsadní postavení, osvobození od nucené práce a služby“,
rozumí se na úkor člověka, který svými oběťmi nyní bude opatřovat bohům živobytí, o něž se dříve museli
starat sami (srv. epos o „Atrachasísovi“).
14 To znamená, že vrchol zikkurratu u chrámu Esagila sahal až k nebesům. Svatyně na vrcholcích zikkurratu
bývaly ozdobeny zlatými býčími rohy. (Četné informace o mezopotamské architektuře obsahuje publikace
B. Syrového „Architektura“, Praha 1973.)
15 Souhvězdí Luku bylo pravděpodobně tvořeno hvězdami e s d t souhvězdí Velkého psa a hvězdami c a
l souhvězdí Argo.
přistavil královský trůn, jenž mezi bohy velmi byl vysoký,
a na něj, v tom božském sněmu, jej položil.
95 I shromáždili se velcí bohové
a klaněli se velebíce sudbu Mardukovu.
Pak nad sebou samými kletbu vyřkli
a při vodě a oleji přísahali, dotýkajíce se hrdel svých.16
I odevzdali mu kralování nad bohy všemi
100 a potvrdili vládu jeho nad bohy nebes a země.
Tehdy vyzdvihl jej Anšar a jménem Asalluchi ho nazval.
„Při vyslovení jeho jména skloňme se pokorně!
Výroky jeho nechť bohové pozorně sledují
a příkazům jeho ať dole i nahoře vážnost je dána!
105 Veleben budiž syn, mstitel náš,
a znamenitá jeho vláda, jíž věru nebude rovno!
Nechť pase černohlavce, stvoření svá;17
opěvat budou činy jeho, i nevejdou v zapomnění po všechny dny!
Oběti velké kéž stanoví pro otce své,
110 lidé pak starat se budou o jejich živobytí a pečovat o jejich svatyně!
Oběti zápalné nechť zavonět dá,nechť se rozjásají chrámy!
Zemi ať učiní k obrazu nebeských výtvorů svých
a úctě své naučí černohlavce!
Svého boha nechť poddaní chovají v paměti, vzývají jej,
115 na jeho příkaz bohyni bedlivě naslouchají!
Kéž oběť přinesou bohu a bohyni své,
kéž bůh jejich nepadne v zapomnění, leč v mysli ho zachovají!
Ať zvelebí posvátné své okrsky a zbudují svatyně!
Vskutku, mezi své bohy jsou rozděleni černohlavci,
120 však nám, pod všemi jmény, jimiž ho nazveme, jen on je bohem!18
Nuž vyhlasme padesát jeho jmen!19
Budiž skvělá jeho pouť a stejné jeho činy!
Marduk - tak ho nazval při zrození jeho otec Anu -
to on zřídil pastviny a napajedla, dává hojnost chlévům.
125 Potopou, svou zbraní, zdolal nepřátele
a bohy, otce své, zachránil v tísni.
On vskutku je synem Slunce, nejzářnější mezi bohy.
Kéž ustavičně kráčejí v jeho jasném světle!
Lidstvo, jež stvořil, bytosti živé,
130 obtížil službou bohů a ti se klidu dočkali.
Stvoření i zničení, odpuštění i potrestání
16 Přísaha poslušnosti a věrnosti a prokletí sebe sama, bude-li tato přísaha porušena. Ten, kdo přísahá, dotýká
se svého hrdla na znamení, že hrdlem propadá, jestliže svou přísahu poruší.
17 „Černohlavci“ je poetický název pro lidstvo.
18 Každý člověk má své ochranné božstvo, jež ho provází celým životem. Dopustí-li se však nějakého
vážného prohřešku, ochranné božstvo ho opouští nechávajíc ho napospas zhoubným silám. Marduk má být takovým ochranným bohem všech bohů ostatních.
19 Od řádky 123 až do konce skladby je vyjmenována řada padesáti jmen boha Marduka. Tato jména jsou
sumerská, nebo vypadají jako sumerská. Některá jsou skutečná, jiná byla nepochybně uměle vytvořena.
Každé z nich je podrobeno „odbornému výkladu“, rozloženo na různé části bez ohledu na etymologii. Autor probírá rozličné významy, které v sumerštině mohou tyto části mít, a odkrývá tak v každém jméně všemožné kvality a definice, jež vymezují až do krajnosti Mardukovo božství. Tak např. desáté Mardukovo jméno Asarri (v akkadštině čteno Asaru), VII. l-2, je vykládáno z následujících částí: sar - obdělávání, setba; ri
- darovati; ru - darovati; a - nákres, obraz, plán, polní meze; ri - upevnit, stanovit; ru - stvořit; sar -
zrno, obilí; sar - len (?); sar - vzejít, vypěstovat; sar - zeleň, zelené rostliny, zelenina, byliny.
budiž v jeho příkazu! Kéž všichni k němu vzhlížejí!
Marukka - vpravdě on je bůh, stvořitel jejich,
utěšitel pro srdce Anunnaků, odpočinek pro Igigy!
135 Marutukku - on útočištěm je země, města i lidu svého,
navěky nechť jej lidstvo velebí!
Meršakušu - zlostný i uvážlivý, rozhněvaný i odpouštějící,
širokého srdce, obsáhlého nitra.
Lugaldimmerankia - to jméno společně jsme vyřkli
140 a nad bohy, otce, příkazy jeho jsme povznesli,
neboť on jest všech bohů nebes a země pán
a král, při jehož zjevení bázní jsou naplněni bohové nahoře i dole.
Nade-Lugaldimmerankia - tímto jménem jsme ho nazvali; rádce všech bohů,
jenž na nebi i na zemi, když v tísni jsme se ocitli, zbudoval náš příbytek
145 a Igigům a Anunnakům sídla rozdělil.
Když jméno jeho zaslechnou, nechť vzrušeni jsou bohové a zachvějí se bázní v obydlí svém!
Asalluchi - tak ho nazval jeho otec Anu.
Vpravdě on je světlo bohů, mocný jejich vůdce,
jenž podle jména svého, posvátných okrsků i bohů dobrý duch,
150 v souboji hrozném zachránil v tísni příbytek náš.
Asalluchi-Namtila - tak podruhé ho nazvali; bůh života zachovatel,
jenž podle podstaty své vyléčil všechny zraněné bohy.
Pán, jenž kouzlem svým čistým k životu vzkřísil zemřelé bohy
a vyhubil zavilé nepřátele. Chválu mu vzdejme!
155 Asalluchi-Namru - to jméno za třetí bylo vysloveno.
Přečistý bůh, jenž naši cestu očišťuje.“
Tak po třech jménech obdařil ho Anšar, Lachmu a Lachamu
a nato pravili bohům, synům svým:
„Každý z nás třemi jmény ho nazval
160 a jako my též vy vyslovte jeho jména!“
I zaradovali se bohové, když zaslechli tu výzvu,
v nebeské dvoraně se radili.
„Chvalme jméno syna, hrdiny, mstitele našeho a zastánce!“
165 Ve shromáždění usedli a určili osudy;
při všech obřadech jméno jeho každý vzývat bude!